Modré levandule plné čmeláků a motýlů jsou až do pasu, stejně tak vzrostlé různobarevné lilie. Samovýsevem se všude objevil měsíček a afrikány. Déšť zničil ostrožky, ale rozkvetly floxy, bohyšky a jiřiny. Stále kvetou všude přítomné denivky, začínají kvést hortenzie.

Bylinky se rozbujely, šalvěj a máta neznají mezí. Meduňka se snaží všechny přetrumfnout, zcela zarostl přístup k vodě, libeček je větší než já.

Rovněž  silné keře rajčat jsou vysoké, pomalu se v nich ztrácíme. Letos se vyplatilo, že máme tři druhy. Už teď sklízíme rané Stupické, na ostatní, pozdní odrůdy si ještě musíme počkat. Cukety jsou obrovské, plody mají nádherné, trochu se mačkají u okurek, které se musí pnout po opoře, jinak by se nevešly. I okurky mají plody chutné. V červené řepě voní kopr, i v bramborách. Řádky brambor jsme dávali pěkně od sebe, přesto je z nich vysoká houština.

Borůvky už padají samy do nastavené hrstě, sotva o ně zavadím. Ještě sbíráme poslední jahody, sládnou meruňky a maliny, které si drží výšku se mnou.

Tak jen sklízejte, volá na nás zahrádka, avšak potichu, kosi už podruhé zahnízdili. Udělali si hnízdo v růžích, které po bouřce trochu propadlo, podvázali jsme jim ho. Na jaře hnízdili v tůjích, oni to takhle střídají a je to dobře. Poslední vítr jednu tůji celou vyvrátil, zkusili jsme ji vsadit zpátky.

Škoda, že tolik prší, růžové keře deště předčasně téměř zničily, je pod nimi vystláno červenými plátky jak o svátcích. Rovněž škoda neustálých útoků škůdců, některé slunečnice mají listy jako ementál, afrikány dostávají pravidelný sestřih a většina jiřin vůbec nemá šanci se pořádně rozrůst. Ale ještě je velká část léta před námi a my pevně věříme, že naše zahrádka se nedá.

Článek z blogu Zahrádka