Náklonnost publika i režisérů si Libuše Šafránková získala nejen sympatickým a stále mladistvým vzhledem, ale i komediálním talentem, který prokázala mimo jiné po boku svého manžela Josefa Abrháma například ve filmu Vrchní, prchni či televizní Svatební cestě do Jiljí. A právě televize a film proslavily Šafránkovou nejvíce.

"Tváře umouněné od popela, ale kominík to není. Klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není. Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane," dávala v roce 1973 Šafránková hádanku princi (Pavlu Trávníčkovi) ve filmu Tři oříšky pro Popelku. Tento její pohádkový debut, natočený v německé koprodukci, patří od té doby každý rok v Čechách i v Německu k Vánocům stejně jako stromeček. Oblíbené jsou dodnes i další pohádky s Šafránkovou, například Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato či Malá mořská víla, v níž si zahrála se svou o pět let mladší sestrou Miroslavou.

Populárníbyly i její komedie z té doby, mimo jiné Jak utopit doktora Mráčka, Můj brácha má prima bráchu, Vesničko má středisková či Silvestr svobodného pána, v němž diváky bavila spolu s Josefem Abrhámem, stejně jako například v roce 1996 v televizním filmu Play Strindberg.

Libuše Šafránkové se narodila 7. června 1953 v Brně a dětství strávila ve Šlapanicích u Brna. Lásku k divadlu u ní zřejmě zažehl otec, který připravoval čas od času v místní sokolovně ochotnická představení. Po matce, která učila na oděvní průmyslovce, zdědila zálibu v navrhování šatů. Šafránková vystudovala brněnskou konzervatoř a pak se vydala do Prahy, kde začínala v Divadle Za branou. V roce 1971 také debutovala ve filmu - jako Barunka v dvoudílném televizním filmu Babička s Jarmilou Kurandovou v hlavní roli.

V roce 1972, když Divadlo Za branou z politických důvodů režim zakázal, přešla Šafránková do Činoherního klubu, kde působila 20 let. Tam se také potkala se svým budoucím manželem, o 13 let starším hercem Josefem Abrhámem. Vzali se v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef, dnes režisér, scénárista a producent.

V 90. letech vytvořila několik charakterních rolí ve filmech, například v snímcích tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola či Kolja, za něhož dostala Českého lva za výkon v hlavní ženské roli. Herecký koncert spolu s Ondřejem Vetchým rozehrála v generačním příběhu z minulého režimu Báječná léta pod psa a laskavou maminku ztvárnila i v koprodukčním dramatu Všichni moji blízcí, jenž je poctou siru Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek židovských dětí.

Babička dvou malých vnuků Šafránková účinkovala i v několika seriálech, například Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města - nové osudy, Náves či Gympl s (r)učením omezeným. I v posledních letech se objevuje v pohádkách, například jako královna v Kouzlu králů nebo jako hippie čarodějka ve filmu Micimutr.