K tomu je samozřejmě potřeba přičíst náklady na zdravotní péči o lidi hospitalizované s covidem-19, která je zejména u pacientů na jednotkách intenzivní péče extrémně drahá.

„Opakovaně slýchám v médiích, že testování či očkování je zdarma nebo že je hradí stát. Náklady ale hradí zdravotní pojišťovny, což nejsou státní instituce, byť hospodaří s veřejnými prostředky. Stejně tak je mylná informace, že stát bude přispívat firmám na povinné samotestování zaměstnanců. Příspěvky půjdou opět od zdravotních pojišťoven, a to z fondů prevence, které to však může velmi rychle vyčerpat, na tak obrovské výdaje nejsou stavěné,“ upozorňuje generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl.

Jen v lednu uhradila VoZP zdravotnickým zařízením 69 milionů korun za testování, z toho 62 milionů šlo na PCR a 7 milionů na antigenní testy.  

To však bylo ještě před tím, než vláda uložila zaměstnavatelům, aby testovali své zaměstnance. Tato povinnost náklady zdravotních pojišťoven na testování skokově zvýšila. Některé firmy posílají zaměstnance do testovacích center, jiné se domluvily s laboratořemi nebo zdravotnickými zařízeními, že budou své zdravotníky posílat k nim. Zároveň si firmy mohou nakoupit tzv. samotesty pro laické použití, avšak i na ně budou přispívat zdravotní pojišťovny, pro VoZP to znamená další výdaje v řádu desítek milionů korun měsíčně.

Zdroje fondů prevence jsou limitované zákonem a zdravotní pojišťovny do nich smí přesouvat peníze vybrané na zdravotním pojistném jen v minimálním rozsahu. Proto pojišťovny sice vyhověly žádosti ministra zdravotnictví, aby vytvořily mimořádný preventivní program, z něhož se budou hradit příspěvky firmám, avšak s podmínkou, že vláda do konce dubna prosadí novely příslušných zákonů, aby bylo možné do fondů prevence doplnit dostatečné prostředky.

V loňském roce se výdaje Vojenské zdravotní pojišťovny navýšily kvůli covidu-19 téměř o miliardu korun (přesně o 991 milionů), z toho třetinu činily náklady na testování.