Covid nás straší už více než rok. Nejsem zdravotník ani epidemiolog, a tak nemohu situaci správně hodnotit, ale jenom uvažuji. Loni jsem se vrátila začátkem ledna z Anglie od dcery a o Covidu jsem neměla ani ponětí. Zprávy o něm jsem se dověděla až po pár dnech.
Dcera s vnuky přiletěla v únoru, a než po 10 dnech odlétala, tak už bylo několik málo tisíců nemocných. Vnuci zde chodili do školy a já s dcerou jsme celou dobu sledovaly zprávy o Covidu u nás i v Anglii. V den jejich odletu se zavřely školy. Začaly se zavírat obchody, služby, firmy… Dcera se dost divila, že u nás zavírají školy při několika deseti tisících nakažených a v Anglii je přes sto tisíc nakažených a nic se neděje. Přes to všechno to vyšlo a dcera s vnuky v pohodě odletěli.
Situace se zhoršovala všude ve světě. I přesto, že na začátku celé situace naše vláda poslala jako charitativní akci do Číny velké množství roušek, tak u nás při zhoršené situaci roušky nebyly. Slibovalo se, ale roušky nikde. Proto jsme si svépomocně začali šít roušky a nejen pro sebe. Nosili jsme je a nikdo nereptal. Naproti tomu v Anglii roušky odmítali i přesto, že nakažených přibývalo mnohem víc než v naší republice, a to ve velkém množství. K rouškám a jiným opatřením včetně zavření škol i obchodů se v Anglii dostali asi na přelomu března a dubna.
Přesto vláda sice pozdě, ale přece zakoupila za veliké peníze spoustu roušek, a od koho? Přece od Číny. U nás se situace začala zlepšovat, byli jsme skoro všem příkladem, jak jsme Covid dostali rychle pod kontrolu i díky svépomocně ušitým rouškám, a tak se vláda rozhodla rozvolňovat. Děti do škol nemohly, ale jinak se vše otevřelo. A tak se stalo, že se situace zase začala zhoršovat a opět se zavíralo, co se dalo. Naproti tomu v Anglii i jinde opatření stále trvala. Pokud byl někdo v karanténě, byl nezávisle kontrolován návštěvou, zda je doma a dodržuje karanténu. Z letiště se museli prokázat negativním testem, a pokud v Anglii nežili, museli i přesto do karantény na 10 dnů na hotel, který si sami platili.
Tentokrát už omezení všichni nepřijali s klidem. Naše republika se rozdělila na dva tábory. Jedni se báli a říkali, že to je správné, druzí reptali, stávkovali a tvrdili, že Covid je jen silnější chřipka. A nemocných přibývalo. Děti pomalu neví, jak vypadají třídy ve škole, distanční výuka většině nevyhovuje. Situace se zhoršuje, Covid mutuje, máme britskou a jihoamerickou mutaci. Více se testuje, očkuje se narychlo vynalezenou vakcínou. Na kolik, a která je ta správná, je pro mne těžko říct. Vakcína nás neochrání, nakazit se mohou i očkovaní, pouze průběh nemoci bude lehčí. Patříme mezi nejvíce Covidem zasažené státy.
A v době, kdy se u nás zpřísňuji opatření, v Anglii začali opatrně rozvolňovat. Jako první začnou 8. 3. chodit děti do školy. Po pěti týdnech, pokud se stav nezhorší, se mají otevřít některé obchody. Další rozvolnění má přijít opět po pěti týdnech, restaurace budou moci mít otevřeno zatím jen venku. Chválím to a myslím si, že je v pořádku rozvolňovat pomalu a po částech, byť po pěti týdnech. Věřím, že takto mohou zvládnout v Anglii situaci celkem dobře.
Oproti naší vládě, která rozvolňuje vždy po pár dnech, kdy se situace nezhorší. Nejdříve jsme byli nejlepší, ale nyní jsme nejhorší. Vláda není na nic připravená, prostě usnula na vavřínech a neumí uvažovat dopředu. Nejhorší ale je, když sami nedokážou dodržovat nařízení, které sami vyhlásí. Chápu ty, kteří se zlobí a stávkují, ale myslím, že za celou situaci můžeme poděkovat hlavně vládě, které dnes nikdo nevěří, ale i těm nezodpovědným, kteří, než by byli v karanténě, raději chodili do práce, ven i do obchodů a šíří Covid dále mezi lidmi.
Nejsem odborník, ale bojím se, jak dlouho se budou ve vládě dohadovat a za jak dlouho se vrátíme do normálu. Jsem zvědavá, jak se bude rozvolňovat u nás. Vím, že se mnou někteří nebudou souhlasit, ale je to můj názor.
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Redakce
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
