Zákony přírody platí všude – obvykle vyhrává ten silnější nebo chytřejší
Sedím si tak před několika dny při otevřeném okně u počítače a najednou BUCH – něco těžce dopadlo přesně pod okno. Vyskočila jsem, protože jsem se lekla, cože to spadlo sousedům z balkonu, na ručník to teda podle váhy rozhodně nevypadalo, květináč by měl taky jiný zvuk.
Dole ležel pořádně velký holub a na něm seděl nějaký dravec a žlutýma očima si mne prohlížel. Byl jako socha, ani se nehnul, zřejmě vyhodnocoval situaci, jestli ho mohu ohrozit a úlovek mu sebrat. Když mne viděl, došlo mu okamžitě, že ne, že tahle ženská na něj rozhodně teda z okna neskočí, aby si z holuba udělala oběd, a tak se nehodlal vzdát při pouhém souboji našich očí.
Mezitím mi v hlavě šrotoval seznam ptáků a snažila jsem se ho identifikovat. Nejdřív jsem z mých bídných znalostí vytáhla káně, to jsem posléze zavrhla, pak krahujce. Nakonec jsem vyštrachala poštolku, protože mi naskočilo, že ty ve městech jsou, kolikrát prý sídlí lidem i na balkoně paneláku a někde je dokonce vysazují záměrně, protože z nich mají strach holubi. Ale že by si troufla na takový kus, když údajně má chytat jen myši? Pomalými pohyby jsem se zmocnila telefonu a fotila.
Byla-li to poštolka, nehnula se ani o píď, s holubem tvořila doslova zkamenělé sousoší…
Zatáhla jsem záclonu, abych ji nerušila a zasedla znova k počítači. Po chvíli jsem pro kontrolu vstala, abych viděla, co se dole děje. Tam už začalo hodování. Peří z holuba lítalo všude kolem. Tak se, holka, najez, myslím si. Myši jsou asi někde zalezlé a nejsou k dispozici.
Po nějaké době bylo už holuba skoro půl a poštolka se ho snažila za každou cenu odtáhnout a uletět s ním, což se ovšem vzhledem k jeho váze samozřejmě nedařilo. Takže po dalším nahlédnutí z okna bylo po poštolce a zůstalo tam jen torzo holuba. A když jsem si pak pustila televizi, jaká náhoda ! Zrovna tam ukazovali něco o životě poštolek. Dojalo mne, jak z úlovku nadělala kousky a jimi krmila každé své mládě jedno po druhém.
Ta příhoda mi ovšem připadla později skoro jako nějaké podobenství s naší současnou situací. Taky jsme byli napadeni. Zákeřně a nečekaně. Ze vzduchu. Za letu, kdy jsme si mysleli, že se nám nemůže nic stát, že jsme tady na naší planetě pány my. Je to ovšem daleko horší, protože i když je nás opravdu hodně, náš protivník má velkou výhodu - je neviditelný a vůbec nevíme, kdy a na koho zaútočí.
Teď jen záleží na tom, kdo bude ten silnější a chytřejší. Pevně doufám, že to budeme my.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %