Do péče je přebírají postcovidové poradny a pneumologové. Ale řadu věcí mohou pacienti pro své zdraví vykonat i sami.

A začít mohou již v akutní fázi covidu-19. Není totiž vůbec od věci, když v průběhu nemoci užívají běžně prodejný vitamín C a vitamín D. Oba preparáty se zvládáním choroby pomohou.

Do nemocnice také není třeba hrnout se hned, jak je nám diagnóza hygienou oznámena. „Když je pacient doma a cítí se dobře, a covid-19 probíhá jako každá jiná viróza, např. chřipka, potom je asi zbytečné někam jezdit. Ale pokud už se pacientovi špatně dýchá anebo si naměří nízkou saturaci krve kyslíkem, a takové měřiče už lidé nezřídka doma mají, neváhal bych a jel do nemocnice anebo volal sanitku,“ vysvětluje primář Milan Sova z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc, která zřídila postcovidovou poradnu.

A co když nemoc ustupuje, horečky již opadly, testy jsou negativní, ale stále se cítíme pod psa? Aby byla rekonvalescence po nemoci co nejrychlejší a pacienti co nejdříve našli zpět svou ztracenou kondici, měli by doma sami rehabilitovat.

„Proto vznikla brožurka, která je k dispozici na webových stránkách Fakultní nemocnice Olomouc. Jde o brožurku pro pacienty, kteří prodělali covid-19, aby věděli, jak mají doma rehabilitovat a cvičit a díky tomu se co nejrychleji dostat do života, jaký měli před covidem,“ radí primář Sova. (Brožurka je ke stažení pod tímto článkem - pozn. redakce).

Post-covid syndrom

Pokud jsme týdny dušní, unavení, bolí nás svaly, nemáme čich a chuť, nemůžeme spát, stále nás bolí hlava a nesoustředíme se, patříme ke skupině, u níž se rozvinul tzv. post-covid syndrom anebo long covid.

I u něj je samozřejmě míra závažnosti různá a příznaky bychom neměli podceňovat. „Všichni pacienti, kteří měli středně těžký a těžký průběh covidu-19, samozřejmě všichni hospitalizovaní, by měli být vyšetřeni pneumologem anebo ve specializované postcovidové poradně. Pacientům s lehkým průběhem, kteří byli doma, doporučujeme, aby navštívili svého praktického lékaře a řekli mu, jaký je jejich stav. Lékař je vyšetří, a pokud se oba shodnou, odešle je na vyšetření pneumologem,“ popisuje primář Sova.

O postcovidové nemocné se mají starat totiž především plicní lékaři. Novinku legislativně upravuje právě schvalovaná vyhláška včetně spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat.

„Nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Nejčastěji se dlouhodobé následky covidu projevují totiž právě v plících. Přetrvávající kašel a dušnost na tyto komplikace ukazují. Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl proto pneumolog vidět 6 až 12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2 až 3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.

Únava a bolest svalů jsou po covidu-19 běžné

K nejčastějším symptomům po koronavirové infekci patří také únava a svalová slabost. „Po každé těžké infekci, virové či bakteriální, budeme unavení. To k životu patří a nedá se s ní moc víc dělat než, že budeme dodržovat zdravý životní styl, rehabilitovat, chodit na procházky, snažit se aspoň trochu sportovat a myslet optimisticky. Stav se bude postupně upravovat, ale specifická léčba únavy neexistuje,“ říká primář Sova.

Ale dlouhotrvající únava může také ukazovat na nedostatečnou okysličenost. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje primářka Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů. „To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která otevřela Centrum postcovidové péče.

Jak doplňuje primář Sova, u embolie a hluboké žilní trombózy je nejčastějším příznakem opět dušnost. „S dušností by pacient skončil u plicního lékaře na interně nebo na pohotovosti a tam už by se pak řešila embolie. V období těsně po covidu do jednoho měsíce se můžeme bavit o tom, že je o něco vyšší riziko embolizace. V delším období tři a více měsíců riziko již pravděpodobně klesá a dostává se na úroveň běžné populace,“ dodává pneumolog Sova.

Základem léčby v lázních jsou inhalace, respirační fyzioterapie, dechová gymnastika

Naštěstí se ve většině případů plíce regenerují velmi dobře. Záleží ale pochopitelně na tom, jak je pacient starý, kolik má nemocí a jak těžký měl průběh covidu. V případě komplikovaného zápalu plic lékaři – internista či pneumolog – pacientům doporučují léčebný pobyt v lázních. Návrh samozřejmě podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. „Jde o komplexní lázeňskou léčbu na 3 týdny a léčba je plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Lázeňská léčba zahrnuje celou řadu léčebných procedur včetně fyzioterapie,“ upřesňuje primářka Růžena Vaňková ze společnosti Ensana v Mariánských Lázních.

Stavy po komplikovaném zánětu plic se léčí v Mariánských Lázních dlouhá desetiletí. V léčbě onemocnění dýchacího ústrojí je velmi důležitá poloha Mariánských Lázní v nadmořské výšce 630 metrů, která odpovídá podhorskému tonizujícímu klimatu. Základem léčby je klimatoterapie a inhalace s Lesním pramenem. Lesní pramen obsahuje větší množství Natria a bikarbonátů a má mukolytický efekt. Uvolňuje hlen z horních dýchacích cest a příznivě působí na intersticiální prostory. Nejefektivnější je podávání inhalací 2x denně, ráno a odpoledne. Současně se pacientům podávají procedury s přírodním oxidem uhličitým - minerální koupele a suché uhličité koupele, z dalších procedur masáže, různé druhy elektroléčby, léčebná tělesná výchova a dle potřeby i oxygenoterapie. Důležitá je respirační fyzioterapie, která zahrnuje speciální dechová cvičení, dechovou gymnastiku, respirační fyzioterapii, mobilizační techniky, fyzický trénink a edukaci o nemoci a výživě.  Při vstupním lékařském vyšetření stanoví ošetřující lékař individuální léčebný plán s poskytnutím 21 procedur týdně. Důležitou součástí léčení je i pitná léčba. V současné době stále narůstá počet pacientů s pneumonií způsobenou Covid 19, pacienti po pneumonii obvykle trpí také hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, diabetem, obezitou a onemocněním pohybového aparátu, což jsou další indikace lázeňské léčby v Mariánských Lázních. Proto je lázeňská léčba pacientů po pneumonii způsobené Covid-19 ve společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně naprosto ideální.

Marcela Alföldi Šperkerová

Co je to post-covid syndrom?
Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:
- hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně
- zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid-
přímým účinkem viru
- intenzivní péčí

Projevy post-covid syndromu
- dlouhodobé projevy postižení plicní tkáně, dolních dýchacích cest, plicních cév, srdce a dalších orgánů
- únava, dechové obtíže (dušnost případně vnímání blíže nespecifikovatelného dechového dyskomfortu), kašel, bolesti na hrudi, malátnost,
- mravenčení končetin, poruchy zažívání, úzkost, deprese.