Byl jsi můj čas,
který mi šanci dával,
můj vnitřní hlas,
který mi našeptával,
můj tulipán,
rozkvetlý vprostřed zimy,
můj tajný plán
s prožitky vysněnými.

Byl jsi můj dík,
který jsem nesla v sobě,
můj otazník,
zda věřit dnešní době,
má jedna z cest,
vichr, jenž větve shýbá,
krok na protest,
a snad i velká chyba.

Byl jsi můj klid,
který jsem vnímat chtěla,
dál budeš žít,
jak já jsem neuměla,
plovoucí prám,
zas křižující řeku,
dík, že tě znám,
má lásko v pozdním věku.