Nedávno se pro rozvod rozhodl pár, který byl spolu téměř čtyřicet let. Důvod? Žena přišla na to, že manžel má takzvané virtuální milenky. Přesněji, přítelkyně přes internet, se kterými si posílá erotické vzkazy a láskyplná slovíčka. Psychologové se shodují, že případů, kdy se vztah rozpadá kvůli tomu, že se jeden z partnerů zamiloval přes internet, přibývá.

Zásadní otázky znějí takto: Je třeba se znepokojovat, když zjistíme, že si partner či partnerka u počítače s někým flirtuje? Je třeba to považovat za nevěru, za důkaz, že náš vztah po letech totálně zevšedněl? Nebo jde o neškodnou zábavu, podobnou jako když se v televizi či v časopise podíváme na fotografie nějaké hezké ženy nebo muže?

Právě takzvaná internetová nevěra je prověrkou pevnosti řady dlouholetých vztahů. A bylo by velkým omylem myslet si, že se jedná o zábavu, které holduje především mladá generace. Je tomu totiž přesně naopak. Erotické zpestření života hledají na internetu velmi často právě lidé v dlouholetém svazku, kterým vztah tak nějak zevšedněl.

Před deseti lety ještě většina z nás neměla tušení o tom, co to jsou virtuální seznamky či virtuální erotika. Dnes jsou na internetu podobných stránek stovky a přibývá jich. Kdyby o ně nebyl zájem, nepřibývaly by, to je jasné.

Příležitost dělá svůdce

Na Masarykově univerzitě v Brně dokonce v rámci Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny vznikla skupina s názvem Kybertým, která má v náplni práce tento fenomén zkoumat.

„Internet se díky svým charakteristikám stál oblíbeným zprostředkovatelem sexu, a to napříč různými skupinami lidí,“ říká jeho členka Anna Ševčíková. „Je anonymním prostředím, které umožňuje téměř bezplatný přístup k širokému množství sexuálních materiálů a navíc propojuje lidi s různými sexuálními preferencemi a potřebami. Možnost v soukromí a hlavně anonymně provozovat různé sexuální aktivity je něco, co doposud žádné jiné médium nezprostředkovávalo,“ vysvětluje.

Pan Jindřich letos v létě přistihl manželku, se kterou je přes třicet let, že si s někým píše. Sdělovala někomu, že je jí smutno a těší se na příští večer. Odešla do kuchyně a on náhodou nakoukl na stránku jejího notebooku. „Zdálo se mi nepravděpodobné, že někoho má,“ vypráví. „Jsme v podstatě pořád spolu, večer nikam nechodíme,“ říká. Sondoval, jestli se žena příští večer někam chystá. Byla ale doma. Když už myslel, že jde o omyl, došlo mu, že manželka tráví čím dál více večerů zavřená v pracovně s počítačem. Říkala mu, že si čte a chatuje s kamarádkami. Jenže se mezitím seznamovala na seznamkách. Tak dlouho, až si s jedním mužem rozuměla tak, že se virtuálně zamilovala. „Nebyla s ní řeč. Když jsem jí řekl, že mi vadí, že večery tráví u počítače, rozbrečela se. Říkala, že si jí nevšímám, že už si za ta léta nemáme co říct. Že konečně našla muže, se kterým si rozumí. Dokonce se s ním začala scházet. Odstěhoval jsem se na čas na chalupu. Pak jsme se zase dali dohromady. Myslím, že ve skutečnosti se jí ten muž ani moc nelíbil, že si jen na internetu vytvořila iluzi. Kdo ví, co jí tam napovídal,“ vysvětluje Jindřich. A přiznává, že i když nechtěli rozbít dlouholeté manželství, po této epizodě už jejich vztah není dobrý. „Také jsem se poté zkusil na některé virtuální erotické seznamky přihlásit. Abych věděl, o co jde. A je to docela zábava. Zírám, jaké erotikou nabité vzkazy mi najednou posílají úplně cizí ženy,“ říká.

Vyjasněte si mantinely

„Pro někoho může být to, že partner s někým virtuálně koketuje nebo provozuje sex přes internet, jasná nevěra,“ říká sexuolog Petr Weiss. „Naopak pro někoho je to jen zábava. Prováděli jsme průzkum, ze kterého ale vyplynulo, že většina lidí má hranici mezi nevěrou a nenevěrou v prvním tělesném doteku. Je jedno v jakém, prostě když dojde k doteku, je to nevěra,“ vysvětluje.

Laškování s cizími lidmi přes internet je věc, ve které by si partneři tedy měli udělat jasno. Přesněji, vyjasnit si, zda ji považují za nepřípustnou, nebo naopak neškodnou. Jinak z toho může být malér. Jako v případě na začátku zmíněných manželů, kteří spolu žili téměř čtyřicet let. „Děti jsou z domova, my se nudíme. Já mám kamarádky a divadlo, muž sedí doma u televize,“ vypráví paní Kristýna. „Najednou mi řekl, že má přítelkyni. Nejdříve jsem to brala jako vtip. Nechápala jsem, kde se s někým mohl seznámit, když nikam nechodí a je v předčasné penzi. Vyprávěl mi, že se seznámil přes internet. Tu ženu mi ukázal. Bylo to k smíchu i k pláči zároveň. Měl uložené v počítači její fotky ve spodním prádle, přitom se jednalo asi o padesátnici. Řekla jsem, že o tom půl roku nechci slyšet a pak se uvidí. Půl roku ještě neuběhlo, ale on u internetu sedí čím dál častěji. Ale stále nikam nechodí. Asi jim stačí, že si vyměňují fotky a vzkazy. Už jsem to nechtěla dál snášet,“ vysvětluje.

„Opakovaná virtuální nevěra může mít na vztah stejně zásadní dopad jako nevěra skutečná,“ upozorňuje psycholožka Jitka Douchová. „Někdo nesnese, že se jeho partner byť jen podívá na někoho jiného, jiný naopak velkoryse přejde i nevěru fyzickou a dlouhodobou. Vždy je to věc toho

konkrétního páru, toho, v čem se shodují a v čem ne. Ale každopádně je třeba brát za rizikový faktor případy, kdy jeden z partnerů utíká do virtuálního internetového světa a ve vztahu se to pak projevuje odtažitostí, mrzutostí a nezájmem,“ dodává.

Takže pozor, internet opravdu nabízí nepřeberné množství zábavy, jen je třeba si ujasnit mantinely, kdy se ještě vlastně o zábavu jedná.