Nejprve si řekněme, jaké truhlíky se mohou použít. Prakticky jakékoliv, lepší jsou samozavlažovací, popřípadě i ty normální, které se trošku upraví, aby jako samozavlažovací sloužily. Stačí odtokovými otvory protáhnout několik plochých knotů, do podmisky (s vyšším okrajem) dát na šířku několik špalíků tak vysokých, aby truhlík stál nad okrajem podmisky, nenamáčel se do vody. Knoty budou vodu nasávat, podmiska (pokud nebude stále plná vody) zachytí přebytečnou vodu ze zálivky.

Substrát by zdánlivě mohl být jakýkoliv, ale nejlepší by byl průmyslově vyrobený, určený na výsadbu zeleniny. Oproti mnoha typům kompostů se nesléhá, zůstává strukturní, což je důležité zejména v případě výsadby kořenové zeleniny. Navíc – má v sobě dostatek živin pro start truhlíkového hospodářství. Podle druhu to bývá na 3–6 týdnů. Poté bude třeba živiny doplňovat, pro začátek výsadby druhé kultury Kristalon Start (a podobné od jiných firem), poté varianta hnojiva pro kvetoucí a plodící plodiny, listovou zeleninu, bylinky…

Sortiment druhů a odrůd zeleniny je rozsáhlejší, než by se na první pohled zdálo. Za oknem je možné pěstovat plodovou, listovou, kořenovou zeleninu, bylinky, ale i okrasné rostliny s jedlými květy (jedlé květy má mnoho květin, ale řekneme si jen některé).

Plodovou zeleninu zastupují rajčata a papriky. Z paprik se za okno hodí všechny pálivé a okrasné, u rajčat můžeme počítat s poměrně slušným výnosem a výběrem z více odrůd. Převislé TUMBLING TOM RED a T. T. YELLOW, keříčkové KARLA, MINIGOLD, AZTEK, BAJAJA, VILMA.  I tady se sortiment v posledních dvou letech rozšířil o několik novinek. Jak v případě paprik, tak rajčat si musíme rozmyslet, jestli sadbu nakoupíme, nebo si ji sami vypěstujeme. S druhou variantou přichází nároky na místo v bytě.

Kořenovou zeleninu může zastoupit mrkev či karotka – velmi rané kratší odrůdy, odrůda Rondo, Aron F1 a bulvový celer. Nevytvoří sice bulvu jako ve volné půdě, ale budete s ním úspěšnější, než když vysejete kořenovou petržel nebo pastinák. Podzemní část se sklízí i z ředkviček, vodnice, ředkve.

Listová zelenina, to jsou různé saláty, u kterých se nečeká na tvorbu hlávky, listová hořčice, roketa (rukola), listový mangold, kozlíček polníček, špenát.

Bylinky, zelené koření nabízí pestrou směs pěstovanou jako jednoleté – bazalka, saturejka, koriandr, majoránka, naťová petržel, naťový celer, kopr… Z trvalek to jsou například dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn, cibule sečka, saturejka horská.

Květy je za oknem možné sklízet z lichořeřišnice, aksamitníku (Tagetes lucida), měsíčku lékařského, sedmikrásky.

Výsevy a výsadby

Jako první přichází na řadu ředkvičky a mrkev. V truhlíku 15 cm širokém se vysévá ředkvička asi 3 cm od okraje (z obou stran) a doprostřed karotka. Ředkvička by měla být asi cm od sebe, mrkvička též, až bude větší, ještě jí můžete probrat. Ředkvičky narůstají ke sklizni cca za 40 dnů po výsevu, karotka za 100. Je tedy možné ředkvičku v truhlíku vysít ještě jednou, nebo po ní vysévat listové či baby saláty. Takto osetý truhlík by měl být poté určený pro výsevy či výsadby bylinek, „jedlých“ květin. Sklizeň karotky přichází v úvahu poněkud déle, než by bylo pro výsadbu rajčat a paprik potřebné.

V případě, že by po ředkvičkách měly následovat rajčata a papriky, měl by být truhlík zhruba do začátku května prázdný. Do té doby se daly otočit dvakrát ředkvičky (ve dvou řádkách na truhlík), nebo kombinace ředkviček na okraji truhlíku, střední řádek ze salátů, řeřichy, koriandru, kopru.  Předpěstovaná rajčata (výsev v březnu) a papriky (výsev již koncem ledna, v únoru) je potřeba otužovat, zvykat je na relativně suchý vzduch venku a na sluneční záření. Keříčky rajčat by měly být od sebe 20-30 cm (větší vzdálenost při střídání paprika, rajče). Převislé odrůdy by pro lepší růst a menší pravděpodobnost toho, že se vyvrátí, měly být vysazeny do „drátěnky“ („kari“ síť s menšími oky ohnutá do oblouku, vsazená do truhlíku tak, že okraji sedí na dně truhlíku a oblouk je cca 10 cm nad truhlíkem). Rostliny rajčat a paprik se vysadí do ok drátěnky, která je bude držet v truhlíku, aby se nevylamovaly ze substrátu, nelámaly výhony visící přes okraj.  Stejná síť může sloužit při časných výsevech jako kostra pro pokrytí folií v případě výrazného poklesu teplot, nebezpečí větších mrazíků. Po rajčatech a paprikách se do truhlíku může vysadit předpěstovaná naťová petržel a cibule sečka, obě vydrží mrazíky. Bylinky – trvalky (dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn) pokles teplot pod bod mrazu obyčejně „odnesou“ zčernáním a uschnutím natě. Jako poslední kultura přichází v úvahu výsev kozlíčku polníčku v říjnu, ke sklizni může být několik malých vodnic a ředkvičky vyseté do mezer mezi keříky bylinek. 

Pěstování zeleniny v truhlících může být dosti nenáročnou zábavou, ale i relativně se vyplácející činností. Prvotní náklady jsou na truhlíky, substrát, hnojiva (i malé balení hnojiva vydrží poměrně dlouho), osiva či sadbu, přípravky na ochranu rostlin (OR). Kromě osiva a prostředků OR je to investice na poměrně dlouhou dobu (pokud budeme využívat i substrát opakovaně, což je možné, ale ne doporučitelné).  Když budeme trochu počítat, zjistíme, že z truhlíku dlouhého 50 cm můžeme za jednu sezonu sklidit 6 svazků ředkviček po 10 ks, tři svazky karotky, poté celou sezonu čerstvé bylinky, v zimním období nať cibule, petržele, trochu listů kozlíčku. Přerůstající bylinky je vhodné seříznout a ořezanou nať usušit. Trvalejší hodnotou jsou pálivé papričky, ty z jedné sklizně mnohdy vydrží i několik let. Dobře hnojená rajčátka přinesou hojnou úrodu, výhodou je, že v nabídce jsou jak keříčkové tak převislé odrůdy, které je možné v truhlíku vedle sebe střídat.

Kořeny jednotlivých rostlin se proplétají, vytvářejí pevný drn, který je třeba zásobit vodou a živinami. Za rok je substrát úplně prorostlý, pěstování více připomíná hydroponii. Dík tomu, že se jako první kultury pěstují druhy, které koření mělce, nevytvářejí větší množství kořínků, neodnáší se při sklizních substrát z truhlíku, nemusí se doplňovat. Pokud je třeba střídat bylinky v průběhu léta, je lepší rostlinky seříznout těsně nad zemí, nevyndávat je s balem, nové vysadit do nožem vyříznuté díry.