Radkin Honzák: Závist, škodolibost a pohrdání

Můj svět Psychika

Radkin Honzák: Závist, škodolibost a pohrdání

Datum: 21. 4. 2020

Diskuze: 10

Radkin Honzák: Závist, škodolibost a pohrdání

Ilustrace: John Melhuish Strudwick - Sudičky

Klótó, Lachesis a Atropos byly tři antické sudičky, kterým se říkalo moiry a snad ani Zeus se nemohl vzepřít jejich vůli. Ta první spřádala nit života, ta druhá ji soukala a Atropos v dané chvíli přestřihla.

Jelikož se jednalo o jednu nit, nemohly se od sebe moc vzdálit (ačkoliv tenkrát neexistovaly výjezdní doložky, které v naprosté většině uděleny nebyly, neexistovaly v té době koronavirové zábrany, ale na druhé straně nebylo tehdy dost cestovních kanceláří). Ani Čechov své tři sestry nerozdělil a ty sedíce na kufrech skandovaly svorně: Do Moskvy, do Moskvy!

Závist, škodolibost a pohrdání jsou propojeny jednou pupeční šňůrou a dokonce při magnetickém zobrazení závisti můžeme dost přesně odhadnout, jak velká bude škodolibost, až objekt naší závisti se ocitne v blátě. Závist je bolest, pohrdání je sehraná role vítěze, ne vždy prožitá, a škodolibost (v mezinárodním slovníku zvítězilo německé Schadenfreude, které dokonce má tak silnou pozici, že v některých jazycích – zejména odborných – nemá překlad do jazyka rodného) je radostný prožitek, za který se plno lidí dodatečně stydí (a to je stejně nesmyslné, jako stydět se za slzy nebo za smích).

S odvahou hraničící s drzostí převyprávím zde z paměti vylovený epigram Jana Nerudy:

                                                          Já, když se Prahou sem tam drožkou drdám
                                                              Já, těmi, kteří chodí pěšky, nepohrdám.
                                                                A když jda pěšky ty v té drožce vidím,
                                                                    já jim to ale vůbec nezávidím.

To je postoj, který je nad věcí a svědčí o vysoké emoční inteligenci; lidé trpící závistí jsou na druhém konci tohoto spektra. Zajímavé je, že výzkumy provedené na těch, co nešťastně uvízli v pavučinách sociálních sítí, ukazují, že víc si tam lidé závidí zážitky (třeba tu projížďku drožkou) než hmotné zisky. Závist je bolest a v mozku se promítá do těchtýž míst, jako psychická komponenta zranění (gyrus cinguli), zatímco škodolibost rozsvítí to místo, které se obecně nazývá „jádro odměny“.

Závist je pojímána jako sociální emoce, která nás žene na sociálním žebříčku k postupu výš, Jsou takoví, kteří vidí „pozitivní“ závist vedoucí k napravení chyb a zlepšení chvalitebných vlastností, a „negativní“ závist, která netouží po ničem jiném, než vidět objekt své závislosti ponížen, zničen, udupán. jakkoliv to zní hezky, co se týče mozkové práce, tyto dva typy se neliší a jejich společným jmenovatelem je bolest.

Člověk je bytost hedonistická a všechny nectnosti, dříve trefně nazývané hlavními hříchy, jimiž může tyhle choutky naplnit, jsou zabaleny a tedy částečně skryty v líbivé embaláži, závist ale společensky ceněna není. Čím dříve se jí zbavíme, tím dříve se sice zbavíme také zlomyslného potěšení z toho, jak si jiný nabije hubu, ale tím blíž budeme mít k dosažení duševního míru a pohody.

| psychika

Autor: MUDr. Radkin Honzák

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

10 komentářů

Soňa Prachfeldová 24.4.2020 21:41

Také neoplývám samými ctnostmi, jedno vím jistě, žiji svůj život pokud to jde podle svého a podle toho na co mám a nikdy jsem nezáviděla druhým jejich život, bohatství, atd.

Danuše D'Engeli 22.4.2020 07:59

Již od malička jsem byla vychovávána v duchu "Přej a bude ti přáno", "Dej a bude ti dáno". Prostá, ale účinná slova, která mi byla vtisknuta do mého osudu : prosím a děkuji, toto patří k mé víře. Děkuji za článek, je velmi moudrý, sdílím a soucítím s lidmi, kteří těmito Vámi uvedenými vlastnostmi trpí. S vřelým pozdravem, Dana

Iva Jandová 21.4.2020 20:31

Můj manžel, který mě nedávno navždy opustil, říkával: "život není to, co chceme, ale to co máme." Já dodávám: "Važme si toho, co máme, i toho, co jsme měli". Neporovnávejme se s ostatními a radujme se z radosti bližních. Iva Jandová

Danka Rotyková 21.4.2020 12:57

Moudrý člověk se dá poslouchat často. Díky.

Olga Škopánová 21.4.2020 11:13

Nevím zdali je to závist, ale úspěch druhého mě vždy poháněl, abych i já byla úspěšná a co se týče pohrdání tak myslím, že není od věci pohrdat špatným a nečestným člověkem.

Marcela Broumová 21.4.2020 11:10

Pro mě nejzajímavější a objevné jsou antické sudičky. Závěr článku dobrý, ale lze a jak se závisti zbavit?

Jana Hošková 21.4.2020 10:53

Už jako dítěti mi bylo divné, že ostatní mají něco, co my ne. Ale já se tím nějak nezabývala. Ani později. Brala jsem, co mi "bylo dáno" a když to bylo něco navíc, co jsem nečekala, tak jsem byla za to vděčná. Mám asi velké štěstí, že nezávidím naprosto nikomu nic. Jsem si totiž vědoma, že vždycky v pozadí může být nějaké ALE...

Zuzana Pivcová 21.4.2020 09:05

Nevím, zda mám tak vysokou emoční inteligenci, nebo zda si pouze něco nenamlouvám či nezastírám, ale tyhle tři "hezké" vlastnosti můj život nějak nenaplnily. Neměla jsem v mládí peníze, bydlení, rodinu, fyzickou krásu ani obdiv a lásku úspěšných mužů, takže to bych se musela uzávidět a nevěděla bych, z kterého konce začít. Po letech mi jakýsi osobní horoskop řekl o penězích, že jich nebudu mít ani málo, ani hodně, tak akorát. A tak to bylo se vším. To "akorát" mi bylo ušito na míru. V žádném případě ze sebe nedělám skromnou a cudnou ženu bez potřeb a nároků. Ale raduji se z toho, co mám, zatímco to, co mají jiní, mě nechává v klidu, protože to není můj svět. Děkuji za výborný podnět, pěkně jsem se "rozkecala". :-D

Věra Ježková 21.4.2020 08:56

Děkuji za moudrá slova. Ze Schadenfreude ta škodolibost přímo tryská. Naštěstí mi osud této vlastnosti moc nenadělil – zejména v oblasti materiální mi jí nedal ani na čajovou lžičku.