Inspiraci mi dal Facebook se stejnojmennou skupinou. Vykoukla na mne fotka, kterou tam vložila kamarádka, že namalovala putovní kamínky a rozhodila v Ostravě v Komenského sadech.
Prohlédla jsem si další desítky krásných fotek malůvek na oblázcích od kamínkářů z celé republiky. Líbil se mi ten nápad s pokládáním a hledáním, ale já bych to nedělala, kde bych tak asi ještě na tohle vzala čas? A taky, moc malovat neumím, to by nedopadlo dobře. Jenže odříkaného chleba největší krajíc. Přišlo domácí vězení. Co dělat? Už to mám! Zabavím se kamínkováním.
Fajn, mám chuť a mám nasbíráno deset kamínků, které jsem umyla. Už mám acrylové barvy a bezbarvý lak. Ale nemám zkušenosti. První kamínky jsem natírala vatovými tyčinkami barvou rovnou z tuby. Šlo mi to jak psovi pastva. Pak jsem začala barvičky malinko ředit a používat štětce. Na dokreslování či kontury stačil obyčejný tenký Centropen. Ale ten se při nalakování rozmazal. Chybami se člověk učí. Už vím, že musím první nátěr lakem nanést opravdu jen zlehoulinka jedním tahem štětce, ale i tak, se občas kresbička trochu mázne.
Mezi prvními motivy byly hrnečky s kafem. To posezení s kamarádkami mi asi chybělo nejvíc, tak jsem každé kamarádce věnovala kávový kamínek a daly jsme si takhle spolu virtuální kávičku. Zvířátka mi moc nejdou, ale krajinky se mi jakž takž daří. Po vzoru kamarádky jsem začala malovat putovní kamínky se směrovacím číslem a pokládat ve městě, aby je někdo mohl najít a možná mu udělaly radost. Potěšující je, že dva lidé už se na Facebooku ozvali, že mé kamínky našli.
Dimi sledoval od počátku mé počínání a vždy, když se zeptal, kolik jsem za ten den namalovala, hrdě jsem odpovídala pět, deset. Protože zákaz sdružování trvá, sedím doma a maluju a miluju a maluju a miluju....A ty krajinky mne chytly tak, že už nenosím domů deset kamínků, ale půl igelitky. Hotové už ani nepočítám, a když se mne Dimi zeptá, kolik jsem jich dneska namalovala, odpovím, že asi půl kila.
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %