Co si představit pod výrazem zodpovědnost kadeřníka? Vystihuje to například uznávaný kadeřník Libor Šula: „Aby žena byla schopna účes, se kterým odchází, také sama udržovat. Nemá smysl si nechat udělat střih, který vašim vlasům nesedí a každé ráno pak strávíte spoustu času u zrcadla. Dobrý účes je takový, který vám zaberem minimum času, když odcházíte z domu. Základem je dobrý střih vhodný k vašemu typu vlasů.“ 

Je to prosté. Realita však bývá jiná. Pětašedesátiletá Radomíra nedávno přišla do kadeřnictví se obrázkem, na kterém měla dáma hladké vlasy střižené vzadu na krátko a vpředu do dlouhé patky přes tvář. Ona sama má přitom vlasy vlnité. Kadeřnice ji ostříhala a učesala přesně tak, jak to bylo na fotografii z časopisu. Jenže další den se Radomíra vzbudila a její vlasy už byly zase vlnité. Patka tvořila velkou vlnu, účes byl úplně jiný, než chtěla. Půjčila si tedy od dcery žehličku na vlasy a každý den ráno se snaží své lokny zkrotit do rovného uhlazeného účesu.

„Došlo mi, že jsem udělala hloupost. Že jsem se nejdříve měla zajímat, jestli z mých vlasů bude možné takový účes udržet. Teď už se jen těším, až mi ta příšerná patka doroste a já si zase vlasy nechám zastřihnout do mikáda, u nějž to, že se vlní a létají na všechny strany nevadí. A manžel mi dokonce řekl, že jsem se mu dříve taková vlnitá a rozevlátá líbila víc,“ vysvětluje Radomíra.

Weby a časopisy s obrázky různých účesů jsou skvělá inspirace. Ale vždy bychom se měly předem poradit s kadeřníky, jestli je to, co se nám líbí, pro nás vhodné. Jestliže nediskutují, nevysvětlují, nerozmlouvají vaše představy, vyměňte je. Jeden z největších problémů žen je, že se bojí kadeřníka změnit. „Chodím dvacet let ke stejné kadeřnici,“ vypráví třiašedesátiletá Hana. „Připadám si od ní taková nijaká. Není to špatné, ale když se dívám na mladou slečnu, která stříhá vedle ní, mám velkou chuť zkusit se nechat ostříhat od ní. Jenže vůči té mé kadeřnici by to bylo nevhodné, co by si pomyslela?“ říká.

Tak takhle ne. Zákaznice má přece právo na změnu. Je nesmysl nechat se česat od někoho dvacet let jen proto, že už to takhle dvacet let prostě je. A naopak, pokud jsme dvacet let spokojené, je nesmysl dělat experimenty jen proto, že je dělá sousedka.

Vybrat skvělý účes je věda. Ženy, kterým se to podařilo, by neměly podléhat našeptávání ve stylu: Je jaro, nech si tam dát růžový proužek, budeš vypadat mladistvější. Zářivé barvy, extravagantní střihy, které pak špatně dorůstají a jiné experimenty nechme mladším ročníkům. Pak s těmi růžovými pruhy potkáme perfektně ostříhanou šedovlasou dámu a vsaďme se, že celé znejistělé budeme přemýšlet, jestli ta růžová byla fakt nejlepší nápad.

Takže tady je malá inspirace, jaké účesy kadeřníci zpravidla označují za slušivé pro zralé ženy. Neznamená to, že s těmi obrázky máme ihned mazat do kadeřnictví, ale berme je jako tip na to, s čím zpravidla neuděláme chybu, pokud účes správně dodáme k určitému typu vlasů.