Obsahuje historii fotografování od počátků daguerotypie, vzdává hold fotografům organizovaným v českých fotoamatérských klubech v letech 1889-1955. Také si lze prohlédnout vývoj historických přístrojů využívaných fotoamatéry od vzniku fotografie v roce 1839 až do poloviny dvacátého století. Úžasný je i výběr téměř dvou set fotografií od třiceti pěti autorů.. Bohužel se  v muzeu za možnost footografovat i bez blesku musí platit, takže jsem tam nefotila. Také by to nemělo smysl, protože všechny exxponáty jsou umístěny za sklem.. Ale kdo má zájem, může výstavu navštívit až do 20.4. Také v muzeu probíhá výstava motocyklů JAWA do 30.8.2020. Mimo sbírek tam najdete ještě několik dalších výstav. Informace najdete na webových stránkách http://www.ntm.cz/expozice/vystavy.

V sobotu odpoledne jsem se vydala na výstavu "Film Helios: Slunce známé i neznámé" do Foto Škoda v paláci Langhans ve Vodičkově ulici. Tato výstava v sobotu skončila, dozvěděla jsem se o ní pozdě. Byly to velmi zajímavé fotografie českého vědce profesora Miloslava Druckmüllera, který je matematik, specializuje se na fotografování sluneční koróny, které pořízuje během úplných zamětní Slunce. Fotografie lze nalézt na webu http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/, Film Helios: Slunce známé i neznámé, další můžete najít pmocí googlu. Pan profesor pořizoval tyto fotografie během zatmění slunce na různých místech na světě, jednu fotografii vytvořil překrytím několka expozic např. 24, nebo až 48. Byla jsem tím opravdu unesena a bylo mi líto, že jsem se o výstavě dověděla pozdě. Nefotila jsem tam, všechny fotografie byly zasklené. Na výstavě bylo možné i některé fotografie již zarámované zakoupit. 

Cestou domů mě napadlo se podívat do Ambitu kláštera františkánů u Panny Marie Sněžné na Jungmanově náměstí. V minulosti jsem tam byla na zajímavých výstavách a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Je tam krásná výstava tapiserií "Ztišení" paní Evy Brodské. Výstava končí už 23.2. takže pokud to nestihnete, tak vám ji alespoň trochu přiblížím, tady jsem fotit mohla. Tapiserie jsou v jemných barvách, spíše jsem cítila, že bych si před každou tapiserií nejraději sedla, zadumala se a nechala se naplňovat klidem, který z ní vychází. Z letáčku k výstavě jsem se dozvěděla, že paní Brodská žije v Roudnici nad Labem a její tapiserie jsou ve sbírkách tamnější Galerie. Také jsme s Věrou obdivovaly její 3 tapiserie, které jsou v augustiniánském klášteře v Roudnici. Vzpomněla jsem si, že se mi moc líbily a byla jsem ráda, že nás na ně průvoodce upozornil.

Informace jsem čerpala z těchto zdrojů: 

http://www.ntm.cz/expozice/vystavy/; Film Helios: Slunce známé i neznámé; http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/;
https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/937/ambit-klastera-frantiskanu-u-panny-marie-snezne;