Moje maminka byla čiperná do 93 roků a samostatná, i když několikrát upadla, skončilo to jen s nějakou modřinou. Poslední její pád byl zlomený krček, který po odvozu do nemocnice jí ihned operovali. Jinak chodí s chodítkem, vozíčkem.
Už není samostatná, potřebuje 24 hodinovou péči a navíc ani ona, ani já s bráchou nemáme bezbarierový byt. A byt maminky patří od bráchy jeho synovi, mému synovci, i celý dům, kde bydlí i on s rodinou. Máme ji u nás v LDN, je to krásný dům s pečovatelskou službou a vzornými službami.

Za mamkou chodím skoro každý den, někdy přes den a bavím je ve splečenské místnosti, ty špatně chodící bábinky. Vždy jim nějakou chuťovku na zub donesu, uvařím kafíčko. Bábinky už na mne čekají a srdečně mě vítají.

Hodně mě to naplňuje, když je pobavím a vidím ty jejich rozzářené oči a jejich úsměvy, tak na chvilku zapomenou na ty svoje bolístky, které každý v tak vysokém věku má. Maminka recituje a ráda zpívá, tak mě doplňuje básničkami a písněmi ještě ze školy. I 12 slok z Kytice od K.J. Erbena - Polednice si pamatuje.Ale co bylo na oběd, neví, hodně zapomíná.

Stále jsou tam organizovány nějaké akce pro bydlící seniory. Tak vám jednu z posledních akcí nazvanou Den radosti přiblížím.
V ten den uspořádalo vedení zvláštní akci,.kde všechny babičky a dva dědoušky upravili, včetně manikury, pedikury a kadeřnice. Hezky je oblékli do jejich oblečení a pak už přišla paní fotografka, která je zvěčnila a fotky každé použili na Kalendář pro r. 2020. Měli občerstvení od sponzorů i s hudbou a zpěvákem. Babičky byly nadšené a jejich velký Den radosti s opečováváním si radostně užily.
Tady přikládám s dovolením autorky paní Orlické pár jejich fotografií.
.
Maminka je čím dál menší věchýtek a někdy také nechce moc poslouchat, má svou hlavu jako malé dítě. (Však vzpomeňte si na své dětství).

Mám pěkný vztah plný lásky a pozitivní energie se svou maminkou. Je mezi námi pouto dcery a matky. Takže pokud máte se svou matkou otevřený a citový vztah, velmi si ho važte! A važte si jí, pokud ji ještě máte.

A těm, kterým odešla tam, odkud není návratu, vzpomínejte na ni s láskou a pokorou, vždyť to byla ta máma, co nám dala život.

Děkuji vám, co jste můj článek po dvou letech přečetli až do konce.