Zdá se mi to, nebo ne? Zdá i nezdá,pravda je ta, že čas zcela jistě ubíhá pořád stejně, jen nám seniorům se někdy zdá, že rok uběhl jako mávnutím proutku. A tak, než jsme se nadáli, nadešel po roce zas ten adventní čas, jako po staletí, lépe řečeno od nepaměti. Starý rok s rokem novým se pomalu připravují na to, jak si pomyslně podají ruce, předají žezlo, a tak nebude snad nikdy přerušen řetěz vládnutí času na naší Zemi.
V tento adventní čas jsem jen lehce mezi úklidem,vánočním zdobením domu a pečením trochu přemýšlela, co bych vám všem íčkařům popřála do nového roku.
Řadu z vás znám jen prostřednictvím vašich příspěvků, komentářů, poezie, fotek. Sleduji občas i vaši prezentaci v různých diskuzích, mnohdy se podívám i na váš profil, pokud nějaký naleznu. S některými bych se ráda sešla, na nějakém plánovaném setkání. Bohužel, vzhledem k mému zdravotnímu stavu to asi nebude možné. A navíc, nemám totiž ráda takové to – slibem nezarmoutíš a pak nic. Spíš se stávalo, že jsem neohlášeně dorazila někam, když se zdravotně zadařilo, a to bylo teprve to parádní setkání. Zatím nic nenasvědčuje, že by se mi podařilo vydat se někam dál od domova.
Na druhé straně jsou i někteří, které bych chtěla spíš jen mlčky minout a jít svou cestou dál bez povšimnutí. Podle jejich projevů, které mám možnost sledovat, cítím špatnou energii, vzdor, tvrdohlavé prosazování svého názoru, útočné narážky, někteří se prezentují, jako kdyby měli patent na rozum a další negativa, pro mě zcela nepřijatelná. Někdo se více či méně snaží toho druhého nějak popíchnout, trochu nevhodně zkomentovat, upozornit na nedostatky. Mnohdy je to dosti úsměvné. Pořád říkám, jsme senioři, naše různorodá kariéra je již za námi, tak nač ty zcela nevhodné invektivy. Přeci nebojujeme o nějaký pracovní post. Někdy je to ale marné, je to marné. Nikdo není genius, nikdo není neomylný a dokonalý. Někteří se honosí slovy o demokracii, ale chovat se podle toho zcela neumí, jak dokládá, někdy, nebo spíš často, jejich prezentace.A vrcholem je i nekázeň, která se vyžaduje i předpokládá při chatu a která u některých pak vede i k jejich vyloučení a zamezení přístupu na web. No, to moje hlava nebere, v tomto věku být právem pokárán a vyloučen. I když, já si myslím, že některým je to zcela jedno.Zkrátka celý život se demokracii musíme učit, pokud ovšem chceme...
Nás všechny íčkaře má pod křídly íčkařská redakce. I jí patří nepochybně poděkování za to, že nás pod svá křídla vzala a spolu s námi tvoří jeden velký celek, naše íčko, které snad v republice nemá obdoby. Propojit seniory napříč republikou v mnoha oblastech zájmů není určitě jednoduché, zvláště pak uhlídat, aby nedošlo k porušení příslušných zákonů, či aby se příspěvky nebo diskuze držely na určité, slušné úrovni a nedocházelo k vulgaritám. Práce redakce je jistě daleko složitější, než si všichni dovedeme představit, ale je vidět, že kdo umí, ten umí, protože web patří k největším, nebo dokonce je největší a hlavně nejčtenější v naší zemi. A to samo o sobě vypovídá hodně o profesionální práci redakce a o snažení se nás ostatních. Sice na psaní nás zase tolik není, více je íčkařů na focení. Taky je více žen jak mužů.Ale i to stačí na to, abychom si všichni početli, pokochali se fotkami. Zkrátka, aby web patřil k našim každodenním rituálům.Je to web, který spojuje pomyslně lidi od západu na východ a od severu k jihu, no není to paráda?Taky je moc fajn, že se íčkaři ze všech koutů naší země dokáží soustředit na setkání a parádně si ho užít.
Za sebe vám všem a to bez rozdílu,chci popřát do nového roku vše dobré a nejen to.
Nikdy totiž nemohu a hlavně nechci opomenout k tomu přidat ještě čtyři kouzelná slovíčka, pro někoho možná klišé, omílající se každý rok nejen na vánoce, ale i při všech výročích a svátcích. Já si to však nemyslím. Zdraví, pohoda, štěstí a láska– slova těsně a neodlučně spojená denně s našimi životy, jak se níže dočtete.
Sluší se popřát vám zdraví, protože bez něj nelze život žít naplno. Bez zdraví není ale ani pohoda a konec konců, bez pohody tzn. hlavně bez stresů nemůže být pevné zdraví. Je to jakýsi uzavřený kruh.
Přát štěstí, ale co je vlastně štěstí? Každý má o štěstí jinou představu.Pro mě jsou to třeba:
rozesmáté tváře vnoučat a mé rodiny
když mám kolem sebe pár dobrých přátel
když mám milující a spokojenou rodinu
když mám svůj domov a svou vlast
když pro někoho něco znamenám a můžu se o něj opřít
Nemám vše co chci, ale každý den jsem vděčná za to, co mám. Vážím si všech a všeho, co mě životem provází. Ctím myšlenku: Díky za každé nové ráno. Nesnažím se dosáhnout na to, co nemůžu mít, protože to by mi pak mohly utéci obyčejné věci, maličkosti, okamžiky, které dělají život životem a jsou pro mě štěstím, které ti, co touží a ženou se za bohatstvím, mocí a slávou, většinou nikdy nepoznají.Rovněž tak jsou na tom i ti, kteří v sobě chovají zlobu, zášť, závist a nenávist. Ti všichni se neumí totiž radovat z maličkostí, které tvoří život většiny z nás. Vždyť nepoznat štěstí, je jako žít bez lásky, bez rodiny a bez přátel...
Rovněž tak láska, ať už je milenecká, láska k dětem, vnoučatům, pravnoučatům, láska k rodičům, či láska k vlasti, neopomenu i lásku ke zvířatům, je pevně spjata s našimi životy, je vlastně pro každého z nás štěstím. Bez lásky nejde žít a v dnešní době a právě v tento adventní čas je příhodné si tato slova zvláště připomenout.
Každého laskavého člověka s dobrým srdcem a dobrou vůlí, nechť zdraví, pohoda, štěstí a láska ruku v ruce provází nejen v následujícím roce, ale po celý čas jeho pozemského putování a třeba, nebo právě proto s touto nádhernou písní:
https://www.youtube.com/embed/vmmmlnFGQ9s?rel=0
Pohodový vánoční a novoroční čas, šťastné vykročení do roku 2020
přeji ze srdce všem íčkařům…..
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %