Duševní pohodu podle něho podporuje přijmutí sebe sama i se svými chybami a umět tímtéž způsobem přijmout lidi kolem sebe.

Jak moc ovlivňuje věk psychickou (ne)pohodu. V kterém období jsme nejzranitelnější a proč?
V každém období jsme zranitelní a v každém jsme citlivější k jiným neúspěchům. Mladí lidé mají problémy s nalezením svého pravého já, my se zas bojíme, zda si je udržíme neporušené. Všichni jsme konzervativní, ale pokaždé jiným způsobem. Zkuste obléknout čtyřleté dítě jiným postupem, než je navyklé... My hájíme také své navyklé postupy v měnícím se světě, a proto narážíme.

Když tedy nemá s duševním rozpoložením až tak co do činění věk, které faktory to jsou?
Ze zdravotního hlediska se ukazuje jako výhodná osobnostní charakteristika extroverze, jako nevýhodná neuroticismus, shrnující větší úzkostnost, depresivitu a naštvanost. Po padesátce klesá výkonnost a to pociťujeme nelibě a snažíme se to jednak překonat, jednak kompenzovat něčím jiným. Ti chytří zvolí pokračování dosavadního stylu s menší rychlostí, ti zběsilí někdy radikální změny s nadějí, že je omladí, což se může a nemusí podařit.

Lékaři tvrdí, že ženy po padesátce, nebo přesněji v období menopauzy, bývají podrážděné, mají větší sklon k depresím, úzkostem a momentální duševní nepohodě, která se někdy objeví zcela nečekaně (a pak zase zmizí). Mají něco podobého i muži?
Máme to všichni a je to otázka nejen končícího období možné reprodukce, ale také poklesu tělesné i psychické kondice. Úspěšné zvládnutí této změny spočívá ve schopnosti si ji přiznat, nepovažovat ji za tragedii, ale za šanci jít dál.

Jaké jsou signály, že člověk, ať už v kterémkoli věku, začíná být v duševní nepohodě a co by proti tomu měl začít dělat?
Nebezpečným signálem je ztráta radosti ze života, ztráta potěšení z drobných věcí. Na tuto dobu nadávaly starší generace od nepaměti, tak to prostě chodí. Ale ztráta zájmu o sebe a ztráta potěšení by měla být varovným signálem a popudem k vyhledání odborné pomoci.

Co je podle vašich zkušeností nejčastější příčinou vzniku duševní nepohody u žen a mužů nad padesát let?
Neschopnost přijmout skutečnost, že věci nejdou tak snadno, jak šly dřív.

Jaký typ lidí se lépe vyrovnává se stárnutím a naopak, kteří ho můžou nést hůř?
Obecně lze říci, že lidé, kteří mají hodně blízkých v rodině, přátel a známých a kteří nadále udržují hodně kontaktů s okolím jsou na tom lépe. Osamělost je určitě negativní faktor, protože jsme byli stvořeni do smečky a samota je nepřirozená.

Jste moudrý, veselý a pořád dobře naložený člověk. Máte na to nějaký recept?
Nemyslím, že bych byl nějak zvlášť moudrý, myslím si, že hlavní je, že jsem rád na světě. A v čem to podle mého je? Umět přijmout sebe i se svými chybami a umět tímtéž způsobem přijmout lidi kolem sebe. Nehodnotit je, ale radovat se z jejich přítomnosti.

Klára Mandausová pro portál i60

Více se o názorech Radkina Honzáka můžete dozvědět v nové knize Holky to někdy nemaj lehký, která kromě rozhovoru obsahuje i příběh deseti žen, které byly v životě vystavené těžkým zkouškám a zvládly je.