Někdo by možná řekl, že je to prostě roláda. Ano je. Jenže Francouzi ji mají spojenou s Vánoci podobně jako Češi třeba vanilkové rohlíčky, o nichž by mnohý cizinec také klidně řekl: To je cavyků, vždyť je to obyčejné pečivo k odpolednímu čaji.

Takže význam francouzské rolády nesnižujme, je to pro Francouze věc, která dělá vánoční atmosféru. Jedná se o kakaové těsto, které je plněné krémem a zamotané do rolády. Velmi často jsou na ní jako ozdoby umístěny hříbky a šišky z bílkové pěny nebo z marcipánu. Zkrátka, jde o to, aby ta věc vypadala jako poleno, kmen, aby evokovala spojení s lesem. Takže bývá pokryta na závěr ještě  hoblinami z čokolády, aby byla taková pěkně střapatá, drsná, jako kus dřeva.

Co má poleno společného s Vánocemi? Legenda praví, že se rodiny ve Francii v předvečer Vánoc scházely u krbu nebo u ohniště a společně poslouchaly vyprávění nejstarších příbuzných. Aby mohli sedět co nejdéle, vždy se snažili do krbu dát co největší a nejtěžší poleno, které vydrží dlouho hořet. Před tím, než ho do krbu vložili, ho nazdobili a popel z něj pak uchovávali, protože věřili, že je všechny, kteří u něj poseděli a vyprávěli, bude ochraňovat až do dalších Vánoc. A právě toto magické poleno představuje vánoční roláda.

Někdo ji zdobí ještě chvojím, rozmarýnem, brusinkami. Někdo ji nakonec popráší cukrem, aby vypadala jako jemně zasněžená. Výroba vánočního polena totiž není jen o tom, aby se rodina dobře najedla, ale i o tom, aby tento výrobek všichni přítomní obdivovali, porovnávali a říkali:

„Jé, vy tam nemáte hříbky.“
„My tam dáváme jen marcipánové šišky.“
„My děláme šišky z pěny, ne z marcipánu.“
„My děláme z marcipánu hříbky. A vy nesypete cukrem?“
„Ne, my sypeme kakaem.“

Jak už to u vánočních dobrot bývá, každá rodina má svůj, ten zaručeně nejlepší recept, i když  postup je při výrobě vždy podobný a popsaný ve stovkách receptů dostupných na internetu a různých kuchařkách zaměřených na francouzskou gastronomii. Ale mezi námi, je to prostě hodně dobrá, kvalitní roláda.