Jak jsem hlídala hlodavce
Ilustrační foto: pixabay.com

„Mami, jedeme na týden na dovolenou“, ozval se synův hlas ze sluchátka. "Dobře, fajn, pěkně si to užijte a hlavně dobře dojeďte," odvětila jsem. „No, víš, je tu problém“. Jaký asi problém, uvažuji v duchu. „Králík,“ ozve se syn. Jakýpak problém – udělejte si řízky na cestu a zbytek dejte do mrazáku, říkám. „Mami, je to Ferda,“ praví dotčeně potomek. Vida, docela jsem zapomněla na nový přírůstek do synovy rodiny.

A tak ho tu mám. Přesun se podobá akci „kulový blesk“. Přepravka, velká klec, lahvička na vodu, záchůdek, taška se senem, taška s granulem, taška se stelivem, svazek mrkvové natě. A nakonec důrazné ponaučení: „Ferda musí být denně alespoň na hodinu mimo klec, jinak bude psychicky strádat!“

Záhy chápu, proč je malý, krásný černobílý zakrslý králíček zařazen mezi hlodavce. Prostě hlodá. Chutná mu všechno - od kabelů, dřevěných nožek nábytku, starých vzácných knih na poličce knihovny, po suché květiny ve váze, kdy jsou jeho favoritem oranžové lampionky mochyně a já jenom doufám, že nejsou jedovaté. Vzpomněla jsem si na pražský odboj koncem války a zkouším barikády – hodí se všechno – krabice, polštáře, nepotřebné poličky. Ale zapomněla jsem, že Ferda je druhým povoláním horolezec a skokan do výšky. Zdolává hravě překážky, prochází se po klávesnici počítače na psacím stole. Konečně chápu, že je můj odpor zbytečný. Měním taktiku a překážky odklízím. Ferda znavený svými výkony si lehá na podlahu jak široký, tak dlouhý a odpočívá. Najednou za mnou chodí jako pejsek, otírá se mi o nohy a dokonce předvádíme jakési cirkusové číslo, kdy přeskakuje nastavenou nohu a proběhne mi mezi chodidly. Do klece si vleze sám, když zašustím sáčkem s jeho oblíbenými granulemi.

Týden uplynul jako voda, je tu loučení a stěhování zpět domů. Na cestu ode mne dostává svazek čerstvé mrkve z mé zahrádky, vlastnoručně usušené seno, které pěkně voní a plný sáček granulí.

Tak zase někdy, Ferdo…

Dodatek: Ferdova životní pouť loňského roku předčasně skončila, takže „Sbohem, Ferdo!“

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
3 komentáře
Soňa Prachfeldová
Jsou chytří ti domácí mazlíčci a panickove jim ledacos prominou.
Dana Puchalská
Marie. U představy jaký je Ferda druhou profesí jsem se doopravdy smála. Děkuju. :-) :-) :-)
Zuzana Pivcová
S chovem domácích králíčků na rozdíl od koček zkušenost nemám, jen kdysi, když jsme ještě bydlely v jižních Čechách, jsme měly doma králíka, který jako jediný z hnízda přežil králičí mor. Maminka ho piplala v kuchyni a on k nám pak chodil jako domů. Pohyboval se celkem volně. Zašel až stářím. Díky za milé vyprávění.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše