Bylo jaro, příroda se probouzela ze zimního spánku, všechno bylo krásné a plné života. Jenomže se stávají i věci, které jsou toho pravým opakem. Zemřela nám vzdálená teta a nás neminula účast na typickém vesnickém pohřbu.
Bylo krátce po revoluci, bujelo soukromé podnikání napříč všemi obory, bez větších zkušeností a finančních prostředků majitelů. Nevyhnulo se ani takové smutné činnosti jako je pohřebnictví. A o tom jsme se měli brzy přesvědčit na vlastní kůži.
V den „D“ jsme se spolu s mou matkou a květinami nasoukaly do mého, tehdy nedávno zakoupeného „vozu“, zn. Fiat, zvaný „taška.“ Řidiče nám dělal můj syn – vysoký dvacetiletý hoch, který nás navzdory rozměrům vozu a netáhnoucímu motoru šťastně dopravil na místo akce.
Brzy se dostavil i organizátor pohřbu s ostatky zemřelé tety a plným autem věnců a kytic. Brzy ale zjistil, že všechno vyložit bude nad jeho síly. Byl jediným přítomným zaměstnancem, ale nějak asi v duchu počítal s pomocí zainteresovaných příbuzných. Bystrým zrakem přelétl očima truchlící pozůstalé a smuteční hosty tvořené většinou vetchými stařenkami a strýci, kteří už mají něco za sebou, ale rychle vyhodnotil situaci.
Zrak mu spočinul na mém synovi, který svým vzrůstem převyšoval ostatní a se svou sportovní postavou vypadal, že něco vydrží. Co na tom, že byl svátečně oblečený. Přes hlavy účastníků mu jediným pohybem ukazováčku pokynul gestem, kterému se nedalo neporozumět Něco na způsob „mladej, pojď sem“. Syn se sice nejprve ohlédl, zda za ním nestojí někdo, komu toto gesto patří. Ale pak pochopil. A protože byl slušně vychovaný a zvyklý pomáhat, dal se do práce. Nejprve teta, potom věnce a kytice, a to vše dvakrát. Jednou do kaple na bohoslužbu a znovu to samé k převozu na místní hřbitov. To už ani nečekal na pokyn pohřebního agenta a chopil se svého úkolu. Až u čerstvě vykopaného hrobu mu služba skončila, protože na místě již byl přítomný asistující hrobník, který ho vystřídal.
Syn si pohřeb skutečně užil. Od první reakce, která se dala předpokládat, se z této příhody s odstupem času stala oblíbená humorná historka, a na to, že se pohřební služba na jeho úkor dobře „nabalila“, už zapomněl.
Pošlete odkaz na tento článek
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %