Úvod knihy se nese v duchu ideově-osvětové. Autor, Prof. Dr. Vilém Hons poukazuje na důležitost správné výživy a zcela pochopitelně text odráží vliv strádání v období válečných let, které se projevilo ve zhoršeném zdravotním stavu populace. V další stati již sama autorka kuchařky, Juliana A. Fialová vysvětluje, že: „Příručka není psána pro rok zvláštního blahobytu nebo nedostatku, je to prostě zlatá střední cesta v dnešním vaření.“

V jednotlivých praktických kapitolách se hospodyňky učily, jak zacházet správně se zeleninou, s vejci, jakou mouku na co použít, jak pracovat s masem, cibulí atd. Nechybí známý trik, kdy cibuli v místech, kde rostly kořínky zcela nedokrajujeme, a ona se nám pak nerozpadne. Knížka vyšla v době, kdy se na trhu začaly objevovat masové konzervy a hotová jídla. Je jim věnována celá kapitola. (Tím úplně prvním průmyslově vyráběným hotovým jídlem byl výrobek Fruty v Uherském Hradišti - Lečo s moravskou klobásou. Jeho tvůrcem byl guru konzervování a propagátor moderních metod, například zavařování v mikrovlnné troubě, pan Jaroslav Balaštík. Přijde-li jméno známé i sportovním fanouškům, není divu. Je to dědeček úspěšného hokejisty. Pozn. aut.)

Jako novinka se v kuchařce objevují i mražené potraviny, zejména zelenina. Autorka však počítá pouze s jejím využitím v zimní období. Mrazničku právem považuje jako velmi nestandardní vybavení kuchyně. Proto radí: „Chceme-li mraženou zeleni uchovat v zimě do druhého dne, zabalíme ji do několikanásobného novinového papíru a ponecháme ji venku za oknem.“ Při čtení části věnované správnému mytí nádobí, by se dnes hospodyňky, jejichž kuchyně je vybavena myčkou, nestačily divit.

Po úvodních informačních kapitolách kniha pokračuje jednotlivými recepty a jídelníčky sestavenými podle ročních období. Také okolnost, kterou si v současnosti už ani neuvědomujeme. Recepty jsou velmi stručné, ale srozumitelné. Každopádně autorka počítala jistě právem s tím, že i začínající hospodyňky se už uměly v kuchyni náležitě otáčet.

Ukázka receptů:

Tatarský biftek

Dnes již polozapomenutou masovou pochoutku si uděláme takto: „Maso ze svíčkové naškrábeme, osolíme, opepříme a namažeme na chlebíčky. Posypeme sekanou cibulí, případně pokapeme šťávou z citrónu.“

Telecí nohy smažené

2 telecí nohy, 1až 2 vejce, trochu sodovky, mouka dle potřeby, asi 15 dkg tuku na smažení

Předchozího dne uvařené telecí nohy osolíme, obalíme v hladké mouce. Připravíme si těstíčko: 1 vejce a 1 bílek rozšleháme na talíři, přidáme asi půl koflíku sodovky nebo piva, podle potřeby polohrubé mouky, aby vzniklo těstíčko jako na kapání. Dáme rozpálit tuk, nohy obalujeme po obou stranách  v těstíčku a ihned smažíme. Zmírníme plamen. Klademe do nahřáté mísy. Dáváme-li smažit druhou nohu, musí tuk zůstat rozpálený, aby bylo těsto kypré a ne klihovaté.

Jablečné lívanečky

2 vejce, 8 dkg cukru, 1 koflík mléka, 16 dkg hrubé mouky, 1 rovnou lžičku prášku do pečiva a citrónovou kůru, 30 dkg jablek, 5 dkg tuku

Žloutky rozkverláme s cukrem v mléce, přidáme citrónovou kůru, mouku smíchanou s pečivovým práškem a sníh. Naposledy zamícháme loupaná jemně pokrájená jablka a pečeme na rozpáleném lívanečníku jako obvykle. Podáváme sypané cukrem.

Receptů je v knize celkem na osmdesát a jistě se mezi nimi najde řada dalších takových, které mohou být vítanou inspirací i dnes.

Zdroj:

Juliana A. Fialová - Vaříme po práci rychle a dobře, kuchařka zaměstnané ženy, Státní zdravotnické nakladatelství, 1956, 3. rozšířené vydání

Juliana Fialová (1902 – 1981) je autorkou patnácti skvělých kuchařek, např. Mezinárodní kuchařka, Česká kuchařka aj. Vycházely ve velkých nákladech, v knihkupectvích se po nich vždy jen zaprášilo.

Alena Kučerová pro portál i60