Tou první je kuchařka Vaříme dětem, plná jídel pro nejmladší generaci od autorky Jozy Břízové, vydaná v roce 1958. Naše maminky podle ní jistě často vařívaly. Kdyby autorka tušila, kam se její obor za bezmála šedesát let dostane, a co všechno dnes mnohé děti konzumují, nebo naopak nesmějí jíst, nestačila by se divit.

Nedílnou součástí knihy je odborný úvod teoretika stravování s nezbytným ideologickým podtextem, vždyť jsme v padesátých letech minulého století. Dále kniha pokračuje podrobnými celotýdenními jídelníčky. V případě obědů je to často maso. Nevím jak vy, ale já si jako hodně malá pamatuji, že maminka v Brně chodila v pátek ještě za tmy do fronty před masnu na tehdejší Gagarinovu ulici, aby měla v neděli z čeho vařit. Při pročítání těchto jídelníčků mi v mysli vytanulo několik dalších vzpomínek. Třeba na jedno úterní ráno autorka k snídani doporučuje švédský čaj – čaj s mlékem. Jednou mi jej babička také připravila. Naštěstí byla v kuchyni výlevka, a tak, jak se babička otočila, vylila jsem nápoj do ní. Prošlo mi to. Přečin zůstal utajen. To navrhovaný chléb s maceškou, to je jiná. Ještě, že si výtečnou můžeme koupit při cestách do Prahy v masně pod Jindřišskou věží. Lákavé jsou i zapečené palačinky s tvarohem, pečená jablka nebo nedělní moučník – sněhové pusinky s krémem ze žervé. Mimo moji fantazii je ale jeden pondělní oběd vhodný pro děti od tří do šesti let, a sice mozečková sedlina s bramborem. Ale kdo ví. Nikdy jsem neochutnala. To na oplatkový dort si z dětství vzpomínám velmi dobře. Zde je dobový recept přesně podle Jozy Břízové.

5 neplněných oplatek, 125 g másla, 125 práškového cukru, 40 g kakaa, 1 lžíce mléka, 1 žloutek, 50 g oříšků nebo opražených vloček

Máslo s cukrem třeme do pěny, pak zatíráme kakao rozmíchané ve lžíci vlahého mléka a do dobře utřeného krému přidáme žloutek a opět třeme. Do hotového krému přidáme ustrouhané oříšky nebo opražené vločky. Oplatky namažeme, naskládáme na sebe, vrchní oplatku nepotřeme, zatížíme a necháme tak nejlépe přes noc. Druhý den polijeme čokoládovou polevou. Z dortu je asi osm řezů.

Přestože kuchařka z roku 1958 už v mnohém ztratila na aktuálnosti, obsahuje řadu skvělých receptů, s nimiž se chystám potěšit vnoučátka. Každopádně připomíná dobu, kdy bylo normální, že maminky vařívaly i dvě teplá jídla denně a o nějakém plýtvání, které se v dnešní době neúspěšně řeší, nemohlo být ani řeči. Připomíná dobu, kdy kuchyně byla srdcem domova, a nejenom nablýskaným výklenkem v obývacím pokoji.

Joza Břízová se narodila v roce 1905 a zemřela v roce 1983. Je autorkou dvaceti pěti knih, které opakovaně vycházely v dnes těžko uvěřitelných obrovských nákladech a stále jsou v nabídce knihkupectví. Za všechny jmenuji alespoň legendární publikaci 1000 rad pro domácnost, Vaříme zdravě chutně hospodárně či čtyřdílnou Novou domácí kuchařku. Není bez zajímavosti, že její knihy má dnes v nabídce i internetový obchodní gigant Amazon.

Zdroj: Joza Břízová, Vaříme dětem, Státní zdravotnické nakladatelství, 1958

Příště: Vaříme rychle, chutně, po práci

Alena Kučerová pro portál i60