Před sobotní oslavou jsem byla ještě víc nervozní než minulý týden. Chtěla jsem, aby se na nic nezapomnělo, aby bylo dost jídla pití, aby se nestalo nic mimořádného. V pátek dopoledne jsem připravila slavností prostory salónu Maryška, který nám byl na oslavy zapůjčen. Na bílé ubrusy jsem naaranžovala skleničky a bleděmodré ubrousky, aby ladily k mým bleděmodrým šatům. Odpoledne přijela teta Boža z Veselí nad Lužnicí a sestřenice Věra z Děčína. Věra na íčko občas chodí a něco tušila, protože v únoru zahlédla fotku Aničky Čípové Trénink novomanželského polibku. Blog novomanželky ale propásla, protože poslední dobou na íčko neměla čas.
S těmito dámami jsem v sobotu ráno vyrazila do Maryšky. Práce nám šla od ruky. Připravit do termosek kávu, nasypat do košíků slané pečivo, nakrájet výborný medovoořechový koláč, připravit ovocnou mísu, chlebíčky, obloženou mísu, alko a nealko...Před desátou se začali scházet rodinní příslušníci z mé i Dimkovy strany. Chtěli nám hned gratulovat, ale my je prosili, ať si počkají na konec vystoupení. Mrzelo, že nedorazil můj brácha, ale největší mrzutost teprve přišla v podobě telefonátu, že Dimiho sestra Jiřinka při přestupování na pražském nádraží upadla a zlomila si čéšku. Tak místo do Bohumína, ji sanitka vezla do pražské nemocnice a čeká ji operace. Bylo nám to líto, ale už na tom nic nezměníme.
Přítomné jsme navzájem představili a mohlo začít kouzelnické vystoupení. Pak přišla ta dlouho očekávaná a do posledního detailu naplánovaná chvilka překvapení. Vše šlo podle plánu. Vyčarovali jsme si prstýnky a kouzelnice nás oddala. Poté jsem hostům prozradila, že to není jen hra, že jsme se v sobotu opravdu vzali a můžou nám začít gralutovat nejen k narozeninám, ale i k sňatku. Tím byla naše tajná svatba definitivně odtajněna. Nastala opravdu dojemná chvilka, kdy jsme přijímali dárečky a slova od srdce. Moje dcera Hanka byla z toho překvapení tak paf, že to dlouho nemohla rozdýchat, ale samozřejmě nám společné žití moc přeje, už proto, že její syn Matěj dědu Dimka miluje asi nejvíc ze všech osmi vnoučat.
Přemístili jsme se do vedlejší kavárny ke svatební tabuli. Po přípitku se začala nosit dobroučká slepičí polévka s domácími nudlemi. Jako novomanželům nám dali jen jeden talíř, jednu lžíci a ubrus pod krk, ať se polévkou nepolijeme, a krmili jsme se navzájem. Bylo s hosty i personálem domluveno, že po svíčkové odcházíme zpět do Maryšky. Tam mezitím mé kamarádky upravily stoly svatebně, rozházely srdíčka, každému daly na stůl perníkové srdíčko H+D a z ledničky přinesly na stůl svatební dort. A jedlo se a pilo a rodinní příslušníci si navzájem ukazovali fotky. Hosté se pomalu loučili, až nás tam v sedm večer zůstala už jen hrstka, posbírali jsme zbylé jídlo a pití, uklidili a šli spokojeni domů.
Dostali jsme spoustu blahopřání a jedno moc hezké přání, tak se s Vám chci podělit:
Dneska je slavný den - i když se někomu nezdá.
Dnes vdává se bohumínská literární hvězda.
Váš syn, dcery, vnučata slaví tu spolu,
slaví dnes s Vámi i klub seniorů.
Občas to člověk takhle cítí,
že přišla chvíle změnit své žití.
Překročili jste Rubikon - tu zrádnou řeku,
to rozhodnutí patří k zralému věku.
Ať každý problém se rychle řeší,
ať Vaše knížky dál všechny těší
a všem jen radost a vzor skýtá
v klubu seniorů Vaše aktivita.
Radostně svítí školkářům oči rozesmáté
a na tom Vy svými knížkami podíl máte.
I pro nás platí úplně to samé:
že rády jsme a hrdé, že Vás máme!
Na cestách společných ať je vždy prima
i když pak přijde žití podzim, zima.
Ať u vás úcta a radost vládne
i když vše zvládat není vždy snadné.
Ať láska naplní všechny vaše dny,
chrání vám pohodu, naplní vaše sny.
Ať vždy jen šťastni jste spolu
přeje vám celý Klub seniorů.
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %