Starší lidé mají v těle méně bílých krvinek a jejich reakce na vetřelce v organismu se zpomalují. Navíc klesá množství protilátek a celkově se zhoršuje efektivita obranyschopnosti. Starší lidé by proto měli věnovat zvýšenou pozornost posilování své imunity, a to hlavně pohybem na čerstvém vzduchu či pestrým jídelníčkem.

Když se člověk narodí, chrání jeho organismus nezralý imunitní systém. V jeho těle však kolují obranné látky z doby těhotenství, kdy je přijímal od své matky, a další poté získává z mateřského mléka. Během dětství imunitní systém sílí, tělo tvoří protilátky proti bakteriím, virům a dalším škůdcům. Dospělí lidé tak mívají obecně silnější imunitu než děti, protože jejich obranyschopnost je již „zkušená“. Jak ale stárneme, imunita slábne. „Vliv stárnutí organismu na imunitní systém je komplexní a probíhá na několika úrovních. S přibývajícím věkem například klesá produkce B- a T-lymfocytů v kostní dřeni. Kolem čtyřicátého roku také již v podstatě nefunguje brzlík, v němž T-lymfocyty dozrávají. Imunitní systém také vzhledem ke svému ‚opotřebení‘ hůře rozlišuje mezi vlastními a cizími buňkami, proto jsou u starších lidí běžnější autoimunitní onemocnění,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

I imunita ve stáří trpí na horší „paměť“ a pomalejší reakce

V organismu starších lidí rovněž dochází ke zpomalení reakce T-lymfocytů na antigeny (látky navozující reakci protilátek) a snižuje se i rychlost, s níž makrofágy pohlcují a likvidují bakterie, rakovinné buňky a další antigeny. Dále klesá množství protilátek, které organismus v odpovědi na útok antigenů vyloučí, a tyto protilátky se na své „nepřátele“ hůře uchycují. V těle také ubývá bílých krvinek, jejichž úlohou je „pamatovat si“ antigeny, s nimiž se již potkaly. Když pak organismus starého člověka napadne antigen nový, imunitní systém si jej hůře pamatuje a hůře se proti němu brání. „Všechny tyto změny, které oslabují imunitní systém, zapříčiňují, že jsou starší lidé náchylnější k infekčním onemocněním s komplikovaným průběhem, jako je třeba pneumokokový zánět plic,“ podotýká lékař Bohumil Ždichynec. Obranyschopnost ve stáří bývá snížena a oslabují ji chronické nemoci, jako je kupříkladu cukrovka II. typu. Pokročilejší věk proto vyžaduje dobrou životosprávu, jejímž základem je strava bohatá na vitamíny.

Suchá kůže, méně pohybu a spánku – i to se projeví

Imunitu starších lidí však neoslabují jen změny v jejich organismu, ale též v jejich návycích. Kvůli zažívacím problémům – nadýmání, pálení žáhy a podobně – omezují ve stravě určité potraviny, čímž může jejich jídelníček poměrně zchudnout. S přibývajícími léty jsou lidé rovněž méně pohybově aktivní a hůře spí. Nedostatek spánku přitom na obranyschopnost výrazně negativně dopadá. Ve stáří také klesá podíl vody v organismu a vysušuje se kůže a sliznice, čímž se tyto bariéry proti prvotnímu průniku patogenů oslabují.

Posilujte obranyschopnost pohybem i stravou

Přirozené procesy v organismu spojené se stárnutím ovlivníme jen málo, životními návyky však můžeme svou obranyschopnost podporovat i v tomto věku. „Silnou obranyschopnost si lze udržet zdravým životním stylem, především pohybem na čerstvém vzduchu a pestrou vyváženou stravou bohatou na antioxidanty, například vitamíny C a B, a dále také minerály, stopové prvky a další významné nutrienty. Vyplatí se také dbát na zdravé zažívání, neboť ve střevním mikrobiomu sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Zdravou střevní mikroflóru podpoříte stravou bohatou na vlákninu a probiotika,“ radí lékař Bohumil Ždichynec a dodává, že obranyschopnost posílí také užívání kvalitních doplňků stravy, jako je například přípravek Immun44. Ten obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému – a dále rovněž biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky, které právě v organismu lidí starších 60 let často chybějí.