Nastal podzim. Zni to nostalgicky. Znamená to konec koupáni, bezstarostnych dni na dovolené. Ale zároveň začíná doba sklizně všeho, co jsme od jara pěstovali,abychom si udělali zásoby dobrot na zimu. Houbaři se radují z plných košíků nádherných hřibů, v neděli voní z domácností tradiční štrůdl k odpolední kávě.

I obyvatelé lesů a parků se chystají na zimu. Včera na procházce zámeckým parkem jsem viděla nejméně 15 veverek, které byly zaměstnány zimnimi přípravami. Pilně zahrabovaly nasbírané lískové ořísky a bukvice, kterých se v parku hojně urodilo.

Podzim už byl cítit ve vzduchu, má svou charakteristickou vůni tlejícího listí s trochou vody z rybníka a větru, který někdy mírně, ale někdy se lví silou fouká, aby pomohl stromům zbavit se listí.

Také nebe, které je někdy vyfoukané do azurova, se najednou potáhne černým flórem a pláče nad ztrátou léta. Tak nezapomeňte na procházky deštník. Ptáci, kteří se ještě nedávno překřikovali, buď už odletěli nebo nemají ke zpěvu důvod. To ticho v parku úplně křičí. Musíme si počkat zas až do jara na jejich příjemný ptačí koncert.

To se mi líbí.