6. Živiny dodáte stromům tím, že jim přihrneme ke kmeni spadané listí.

Skutečnost: Pokud chcete ochránit dřevinu před mrazem, opravdu můžete opadané listí přihrnout ke kmeni. Listy ale nejsou významným zdrojem živin a nahrnuté ke kmeni už vůbec ne. Pokud necháte listí pod stromem na zemi, zatáhnou ho přes zimu část do země žížaly a zpracují ho. Není vhodné okopání obvodu stromu okolo obvodu koruny (a zahrabání listí), tím byste zničili mnoho kořenů, které zásobují strom vodou z dešťů, které přesahují přes tento obvod.  Strom má kořeny i mimo tento obvod, pod objemnou korunou totiž obyčejně bývá sucho, koruna slouží jako deštník.

6. Spadané listí je nejlepší nechat ležet na zahrádce do jara, protože tak chrání rostliny před promrznutím.

Skutečnost:Pokud by se listí ze stromů, které nejsou za vegetace ošetřovány proti houbovým chorobám, nechalo pod stromy, stalo by se možným zdrojem chorob pro další vegetační období. Veškeré spadané listí by proto mělo z trávníků zmizet. Spolu se zbytky trvalek, plevelem, popřípadě dalším odpadem je nejlepším základem kompostu. Menší část listí můžeme přihrnout ke kmenům na mráz citlivých dřevin jako ochranu před promrznutím půdy.

3. Stromky a keře vysazené na podzim stačí zalít po výsadbě a pak už ne.

Skutečnost: Poslední roky je v půdě dost výrazný vodní deficit. Zem okolo výsadbové jámy si vodu postupně „vezme“ a nezahojené kořeny rostlin bez kořenového vlášení ji z půdy nevytěží. Vysazené rostliny by se měly zalévat opakovaně, ještě na podzim i po zimě, na jaře. Zálivka v době, kdy zem v zimě rozmrzne, též neuškodí, zejména u stálezelených dřevin.

6. U keřů, které byly vysazovány v podzimních měsících, neprovádíme jarní řez.

Skutečnost:  Vše se řídí tím, jestli byl keř prostokořenný nebo z kontejneru. Kontejnerovaný můžeme tvarovat zmladit, upravit dle svých představ, může zůstat téměř bez řezu. Prostokořenný bychom měli radikálně seříznout, aby vytvořil pěkný okrasný či plodný keř.