Manželé Hromádkovi se na důchod přestěhovali z Ostravy na okraj Prahy, kde jim jejich syn koupil starší domek se zahradou. Paní Hromádková trávila na malé útulné zahradě každé odpoledne. Jednoho srpnového dne se jí ve slabinách objevily červené pupínky, které následně začaly úporně svědět.

"Nejdříve byly dva, tři a domnívala jsem se, že jsem chytila blechu od sousedovic kočky. Ale pak jsem jich měla desítky, kolem pasu a na intimních místech, a tak jsem musela vyhledat lékaře. Místní obvodní doktor okamžitě poznal, že jde o napadení larvou sametky," líčí paní Hromádková.

Sametka podzimní je roztoč, blízký příbuzný klíšťat, který se vyskytuje zejména ve vlhčím prostředí, a to hlavně na nízkých keřích a trávě, ale najdeme ji i v trávníku, např. na golfovém hřišti, v parku, nebo doma na zahradě. Je proto velmi snadné nachytat sametky na svoje tělo, např. při sběru lesních plodů, při odpočinku v trávě nebo při jakékoliv činnosti ve zmíněném porostu.

Dospělí jedinci dosahují délky do 0,5 mm, mají 8 nohou a mohou mít zabarvení červené, černé, hnědé nebo světle zelené. Samička naklade vajíčka a larva, aby mohla přežít, parazituje na živých tvorech. Přichytí se na kůži zvířat nebo lidí svými příústními končetinami a pokožku nařízne. Do této ranky vypustí své jedovaté výměšky, které naštěpí tkáň hostitele a touto směsí živí. Napadená tkáň vyvolá zánět, který se projeví jako červená skvrnka, která úporně svědí.

Lidé si tak často kousance rozškrábou tak, že musí vyhledat lékaře. "Je pak nutné ošetřit ránu například peroxidem. Bohužel, spolehlivá ochrana neexistuje, doporučujeme před vstupem na zahradu postříkat nohy například Difusilem H či jiným podobným přípravkem a po návratu domu hodně teplou sprchu," říká MUDr. Hana Malá.

Některé lékárny v regionech, kde se sametka vyskytuje, připravují speciální roztoky či masti. "V naší lékárně míchají jakýsi sirný roztok, který působí chladivě a aspoň na chvíli pokožku zklidní. Ale samotnou larvu to nezahubí," potvrzuje paní Hromádková.

Specialisté na chemické postřiky doporučují ošetřit zahradu, zejména trávník a ovocné stromy, chemickou cestou, Mezi přípravky patří například Omite, Talstar, Ortus. Z přípravků na přírodní bázi pak lze zvolit Biool či Neudosan. Jsou šetrné vůči životnímu prostředí a nemají žádnou ochrannou lhůtu. Nejsou ale tolik účinné.

Nepomáhají ani moc repelenty, někteří lidé zkouší například potírat se Alpou či levandulovou vodu, někteří pojídají droždí či Pangamin, který údajně sametkám nevoní. Spolehlivě na tyto nepříjemné roztoče působí počasí - nesnáší zimu, takže první přízemní mrazíky je buď zahubí anebo přinutí zalézt hlouběji pod zem.