1. mýtus: Pokud budou blízko zahrady úly, včely zajistí opylení stromů a vysokou úrodu.

Skutečnost: Pokud bude v okolí kvalitnější zdroj nektaru a pylu, včely se v zahradě prakticky ani neukážou. Jejich práci zastanou včely samotářky, čalounice, čmeláci a další hmyz. Proto bychom se měli zaměřit i na vytváření prostředí pro ně, upravit některé prostory tak, aby se jim u nás líbilo, vytvářely si v zahradě hnízda.

2. mýtus: Rez hrušňová se šíří z tújí, tam, kde je na hrušních, je třeba túje vykácet.

Skutečnost: Není tomu tak. Rez hrušňová má jako druhého hostitele jen některé druhy jalovců. K jejímu šíření napomáháme sami tím, že hrušně neošetřujeme a umožňujeme tím dozrání spór této choroby na listech hrušně. Ty se rozletí, někde v okolí si najdou vnímavý druh či odrůdu jalovce, zabydlí se v něm a na jaře (v době okolo kvetení hrušní) se prostřednictvím větru zase vrátí na hrušeň. Pečlivé ošetření hrušní v prostorech celých zahrádkářských kolonií by omezilo napadení jalovců a tím i infekční tlak v příštím roce.

3. mýtus: Pokud vám na zahrádce řádí krtek, máte smůlu, je to chráněné zvíře, bude vám proto dál „rýt“ zahradu a požírat rostliny

Skutečnost: Krtek není chráněný, ale to neznamená, že bychom se ho měli zbavit tím, že ho zahubíme. Žádné rostliny nepožírá, živí se totiž živočišnou potravou, především hmyzem, plži a žížalami. Likviduje některé pro zahrádkáře škodlivé druhy půdního hmyzu, např. larvy tiplic či ponravy. Rytím uvolňuje krtek kořínky rostlin, což je pro zahrádkáře samozřejmě nežádoucí.

Na druhou stranu vytváří „drenážní“ kanálky, kterými odtéká přebytečná voda. Můžeme se ho pokusit vyhnat ze zahrádky, existují různé akustické plašiče, pachové či chemické odpuzovací prostředky. Krtek nemá rád překážky, nepřelézá je, nepodlézá, zastaví se na okraji záhonu, který má hlubší obrubník. Prodávané pasti do nor musí být zahloubeny čistě, bez většího poškození, jinak jimi neproleze, ale zahrne je zemí, obejde je. Krtci nemají rádi ani psy a kočky, menší plemena psů mívají lov drobných hlodavců či hmyzožravců jako koníček. 

Květoslav Mráček