Máte po mamince, která pocházela z Mallorky, španělskou národnost. Pomohl Vám temperament při zvládání výchovy čtyř dcer?
Jenom bych to uvedla na pravou míru. Po mamince mám španělský původ, ale národnost mám českou. Tuto informaci asi přinesl nějaký internetový skřítek. Při výchově mých dcer mi pravděpodobně pomohla má mimořádná trpělivost. A tu jsem prý zdědila po své španělské babičce, jak mi vyprávěla má španělská maminka. 

Vaše nejmladší dcera Tereza Kostková se stala po vzoru svých rodičů herečkou. Jakou profesi mají vaše další tři dcery?
Vezmu to popořádku. Zuzanka, nejstarší, je tramvajačka a žena všech řemesel. Umí absolutně všechno, co se týče manuální práce. Kateřinka je redaktorka v jednom nejmenovaném časopise, miluje astrologii, je to naše rodinná čarodějka a krásně píše. Helenka pracuje jako archivářka, má divadelní agenturu a pohybuje se v divadelním světě, ale z té organizační strany. Dnes mohu zodpovědně říct, že všechny naše čtyři dcery jsou kvalitní lidé a jsem na to patřičně hrdá.

Můžete nám prozradit oblíbený recept Vaší rodiny? Čím jim nejspíš uděláte radost u společného stolu?
Nemáme jeden konkrétní recept, milujeme českou kuchyni, indickou, italskou, prostě všichni rádi jíme a dnes to vypadá tak, že když se sejdeme u jednoho stolu, každá rodina něco připraví a je to takový mezinárodní guláš.

K představením, jimiž v současné době děláte divákům radost, patří hra Pardál. Můžeme Vás v ní vidět na jevišti divadla Ungelt. Jak jste přijala roli stárnoucí zapomětlivé ženy?
Tahle role je nádherná, i když okolnosti, za jakých jsem k ní přišla, byly bolavé. Ale divadlo Ungelt je moje srdcovka. Opět jsem se setkala s krásným textem, v krásné společnosti, velmi si toho vážím. (Poznámka redakce: roli v Pardálovi převzala Carmen Mayerová po Janě Štěpánkové).

Ta hra je nanejvýš aktuální. Divák mimo jiné sleduje nástrahy a podrazy, které starší generaci připravuje ta mladší. Jak se na takové životní situace díváte Vy sama?
Já znám mnoho případů, kdy starší generace dělá podrazy té mladší. Těžko odpovědět. Někdy se stane, že se člověk nevydaří a je úplně jedno, jestli je mladý nebo starý. Ten křivý charakter, pokud je člověk mladý, má jakous naději, že se změní (i když tomu moc nevěřím), ale s tím starým už nehnete.

Co by podle Vašeho názoru pomohlo k lepšímu mezigeneračnímu soužití?
Opět těžko odpovědět. Myslím si, že mladí by neměli trvat na výhodě mládí a staří by neměli trvat na zásluhách. Prostě, mladí by měli respektovat stáří a staří by měli respektovat mládí.

Mohla byste nám sdělit, co s manželem, hercem Petrem Kostkou, děláte pro udržení kondice?
Cvičíme, snažíme se mezi povinnostmi více odpočívat, a hlavně neztrácíme humor. Prostě se zase nebereme tak vážně.

Božena Hažová