Obavy, že děti mohou přírodě uškodit, nejsou příliš opodstatněné. To, že si během hry něco utrhnou nebo ulomí, příroda přežije. Naproti tomu ale fakt, že prozkoumávají brouky, kůru stromů nebo stonky, představuje víc než hru. Pozorovat krajinu a přírodu znamená totiž vytvořit si schopnost se v ní orientovat a vytvořit si pomyslné záchytné body, nutné pro přežití vlastního druhu.

Zatímco děti ve své spontánnosti občas nedbají zákazů a od cesty do lesa je neodradí ani strašidelné pohádky o ježibabě nebo vlkovi, dospělí v sobě potřebu zeleně často potlačují. Velká část současné městské populace tráví většinu svých dní v uzavřených prostorách - bytech, kancelářích, dopravních prostředcích, nákupních centrech, což nejen oslabuje jejich imunitní systém, ale i zvyšuje riziko vzniku depresí. Jestliže se zaměstnanci, pracující v kancelářích, alespoň čas od času vydají do přírody, trpí psychickými poruchami přece jen méně.

Zvlášť pozitivní účinky se připisují jehličnatým lesům. Jehličnany vylučují velké množství fytoncidů, které kromě antibiotických účinků mají vliv i na dobré dýchání. Ačkoliv v tomto směru průzkumy nejsou zdaleka ještě uzavřeny, už dnes je možno říci, že např. v oblastech, v nichž bylo kvůli napadení škůdcem nutno zlikvidovat velké množství stromů, vzrostly problémy obyvatel s oběhovým a dýchacím systémem.

Už samotná procházka v lese je velmi užitečná, ale ještě prospěšnější je se tam proběhnout, případně se někam vyškrábat. To posiluje imunitní systém. Není třeba mířit kvůli tomu přímo do hor. Řada turistických tras začíná už ve městě, jinam můžete dojet na kole, které uškodí přírodě rozhodně méně než jízda autem. Některé stezky zdolají i děti a tělesně postižení. V poslední době se v lesích začínají objevovat i moderní stezky a chodníky, určené k chůzi naboso. Na lesních pěšinách si můžete vytvořit svou vlastní překážkovou dráhu, ti zdatnější vyšplhat na nějakou větev, podlézt spadlý kmen, udělat si pár dřepů. Nemusíte se ani přímo věnovat oblíbenému geocachingu. A pro dobrý pocit můžete cestou posbírat do pytle pár odpadků.

Trénink v přírodě má oproti tělocvičně řadu výhod, tepelné podněty, trojrozměrný terén, umožňující zapojení více svalů, a čistější vzduch. Náš mozek se zde na jednu stranu více aktivuje, na druhou zároveň i uklidňuje. Zlepšuje se okysličení těla, sníží produkce stresových hormonů a naopak zvýší vyplavování hormonu štěstí.

Vydejme se tedy při nejbližší příležitosti do lesa, i když to nebude na houby nebo na borůvky. Člověk má v sobě přece od narození zakódováno sepětí s přírodou, třebaže na to mnozí z nás s postupem času už zapomněli.