Asi 10 km od centra španělského města Anteaquera se nachází pohoří El Torcal o rozloze 12 km2 s nejvyšším bodem ve výšce 1336 m.n.m. Jedná se o jedno z nejpozoruhodnějších krasových míst v Evropě – o pískovec z období jury, asi 150 mil. let starý. Různé zdroje uvádějí, že ve třetihorách se mořské dno zvedlo do výšky asi 1300 m.n.m., proto se zde vytvořilo krasové pohoří. Najdete zde divoké orchideje, hady, ještěry, jezevce, ale typický je kozorožec iberský. Díky početným skupinám turistů, na které si zvykl, se neschovává, takže když nehlučíte, uvidíte jedince i početnější stádečko, jak se vyvalují na plošinách, nebo okusují okolní vegetaci.

Do výchozího místa se dostanete jen autem nebo taxíkem. Nebo na motorce. Nebo mikrobusem. Velký autobus se v prudkých zatáčkách nevytočí. My jsme míjeli cyklisty, kteří nikoliv na elektrokolech šlapali, až nás za ně bolely nohy. Trénovali? Nevíme.

Trasa pohořím se dělí na dvě části – kratší, vyznačená zeleně, a delší, žlutá. Chcete-si prohlédnout amonity, musíte vědět, kde se nacházejí. „Ochotný“ personál místního občerstvení a obsluhy vám to velmi rád za osm euro prozradí. My jsme na prohlídce této zajímavosti ušetřili díky naší znalé průvodkyni. A co je to amoniti? Je to skupina vyhynulých hlavonožců. Jak praví tetička Wiki: („Praví“ amoniti vznikli až v triasu. Především v období druhohor byli nesmírně četní a jsou proto často využívání jako indexové fosílie na paleontologických lokalitách.) My jsme viděli dva, z toho jeden obří, alespoň podle našich měřítek. A jak jsme se dozvěděli, právě on se velmi často nachází na obrázcích a fotografiích z této oblasti.

Do terénu doporučujeme turistickou obuv. Chodí se přes kameny, šplhá se, sestupuje, pozor se musí dávat na oblé kameny, po nichž noha sklouzne raz dva. Viděli jsme rádoby turistky v žabkách i v botách na podpatku. Došly po rovné cestě ke skále, na niž už se neodvážily. Vrátily se a na své kamarády čekaly u stolů místní restaurace. Tam jsem se občerstvili i my, bohatší o nové zážitky a mnoho fotografií.