Na našich cestách po Středomoří, hlavně tedy v Itálii, ale i Řecku, jsme se setkávali se zvláštním symbolem provedeným v keramice. Byl hlavně u vstupních bran či dveří vil nebo zahrad, na Sicílii jsem ho viděla i jako ozdobu v hotelové hale a potom v krámcích s keramikou, a to ve všech možných barvách. Vypadalo to na první pohled jako hrozen vína, ale rostoucí nahoru.

Ptala jsem se několika místních - je fakt, že to byli většinou mladí lidé, u kterých jsem předpokládala, že mi odpoví anglicky a já se tak dopídím, o co se vlastně jedná. Překvapilo mne ale, že nikdo z těch, kterých jsem se ptala, to nevěděl!   Že by to byla nějaká tajnost, která se cizincům nesděluje ? Či jsem se možná měla přeci jen zeptat starších nebo v nějakém keramickém krámku, když toho měli plné výkladní skříně?

Nepochodila jsem a doma mne na to navedla znovu kamarádka, která se mě na to ptala. Vyvinula jsem tedy enormní úsilí, abych si tuto záhadu sama pro sebe objasnila. Přece ti lidé tam musí vědět, co to tam vlastně vyrábějí a dávají málem na každý roh ! A asi je to pro ně z nějakého důvodu velice důležité. Že by se jednalo o nějaký pokrm bohů z Olympu, nějakou božskou manu ?

Nakonec svým samostudiem jsem uzavřela pátrání s tím, že by to mohl být podivný jedlý bodlák – ARTYČOK ! A má být fialovomodrý  Jestli je to ovšem pravda, tak to vám nemohu stoprocentně potvrdit. Možná se najde někdo z vás, kdo to objasní. To bych uvítala. Artyčoky se tam pěstují a jedí na různé způsoby, tak proč by si ho nakonec nemohli, umělecky ztvárněný, dávat na vrata, ploty a domy? Jen mne tam trochu matou ty znázorněné kuličky, žádné jsem na fotkách artyčoků neshledala…ale oko umělcovo může vidět různě, nebo to zkrátka nešlo ve skle jinak vyrobit. Je to záhada.

Ale já se tímto způsobem dostala k zajímavé informaci – že totiž zmíněný artyčok je prý SUPERPOTRAVINA s neuvěřitelnými zdravotními účinky. Kromě jiného prý obsahuje vitamín K, a tak představuje ochranu proti nervovému poškození a degeneraci.  Proto pomáhá u starších lidí udržet kognitivní nemoci, jako je demence a Alzheimerova choroba, na uzdě. PRÝ…

Fotku artyčoku vám nepředložím, protože stáhnout z internetu se dnes nesmí, aby se nepoškodila něčí práva, a já ho na vlastní oči ještě neviděla, abych ho mohla vyfotit  –  nebo možná někde v cizině na trhu ano, ale nevěděla jsem, co to je.   Ale třeba ho objevím u nás po létě v supermarketu?

Jestli je výše uvedený odstavec pravda a není to jen marketingový trik, abyste si nakoupili tuny artyčoku v prášku či v nějakém nápoji, vrhám se na pěstování artyčoků, dokud je čas k zastavení mé případné nastupující demence. Jen nevím, kde tento zázrak budu pěstovat, protože nevlastním vytápěný skleník s patřičným nutným umělým středomořským sluncem. A z mé kamenité zahrady bych ztěží asi vytáhla byť jen jeden, i když se jedná v podstatě o bodlák.

A vůbec – nezaspali naši výzkumníci, když se stále častěji hovoří o této hrozbě a přitom by stačila tak jednoduchá věc: zavrhněme knedlo vepřo zelo a zkusme se cpát místo toho artyčoky !  :-))