V letošním roce si připomínáme 95.výročí narození a 15.výročí úmrtí  klasika filmové režie a jednoho z nejlepších českých režisérů poválečné české filmové tvorby, pana Karla Kachyni.

Dovolte, prosím, krátké zamyšlení nad  touto výraznou osobností naší kinematografie.

Karel Kachyňa vytvořil mnoho působivých filmů. Umělecky nejlepší a nejpůsobivější natočil ve 2.polovině 60 let 20.století. ("zlatá šedesátá"). Za všechny jmenuji snímky Trápení, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty a Ucho.

Kočár do Vídně (1966), psychologické válečné drama o nenávisti, pomstě a neporozumění, zaujalo nejen sujetem, ale i vynikajícími  výkony Ivy Janžurové a Jaroslava Hanzlíka.

Pohnutý děj trezorového filmu Ucho (1970), který byl natočený podle literární předlohy spisovatele Jana Procházky a byl protkaný strachem z totalitního režimu, má co říci i v dnešní době, je jakýmsi mementem. K jehom popularitě jistě přispěly i výborné herecké výkony Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého. Premiéry se film dočkal až v r. 1990.

Divácky nejúspěšnější byl ve své době, později velmi diskutovaný film, Král Šumavy (1959), natočený v drsné šumavské přírodě na Kvildě podle literární předlohy Rudolfa Kalčíka.

V 70. letech minulého století točí Kachyňa hlavně poetické filmy, často v hlavní roli s dětskými hrdiny. Těchto filmů je celá škála, připomenu Už zase skáču přes kaluže (1970), kde  titulní roli vytvořil tehdy teprve dvanáctiletý Vladimír Dlouhý. Film byl natočený podle literární předlohy australského spisovatele Alana Marshalla.

Umělecky silné až komorně laděné filmy vznikají v 80. letech minulého století např. Dobré světlo, Smrt krásných srnců, Malá mořská víla, Městem chodí Mikuláš, Setkání v červenci, Zlatí úhoři, Kráva, Vlak dětství a naděje, Duhová kulička (1985).

V  televizním filmu Duhová kulička upoutá diváka laskavý humor, krásy venkova a nedocenitelné hodnoty a moudrosti  prostého obyčejného života, které ukazuje svému vnukovi dědeček těsně před svou smrtí. Tento film má výjimečné postavení v tvorbě pana Kachyni.

Nezapomenutelné jsou Sestřičky, kde do hlavní role obsadil svoji budoucí ženu p.Mihulovou.

K posledním vrcholným dílům patří film Fanny (1995) a Hanele (1999).

Karla Kachyňu jako herce  jsme mohli na malou chvíli zahlédnout ve filmech Zdeňka Svěráka a  Ladislava Smoljaka - Nejistá sezóna a Obecná škola.

Karel Kachyňa získal mnohá prestižní ocenění jak doma, tak v cizině (USA, Brazilie, Strasbourg). V roce 1999 česká filmová akademie udělila panu Kachyňovi Českého lva za celoživotní přínos českému filmu.

Jeho filmový odkaz - více jak 70 filmů a 40 scénářů,  je to nejlepší z nejlepšího, co zde bylo natočeno a prezentováno.

Děkujeme, pane Kachyňo.