Jednou z obecně přibývajících postižení některé z rukou je tzv. syndrom karpálního tunelu, lidově přezdívaný „myší nemoc“.

S myší coby příslušenstvím počítače přišla do styku většina z nás. Ti, kdo ji používají denně mnoho hodin, si mohou přivodit i zdravotní komplikace. S přibývajícím věkem ohrožení vzrůstá. Nakonec, stačí se drobně říznout do prstu – hned máme horší cit a složitou se stane osobní hygiena i jednoduché domácí práce. Proto na ruce mysleme také u činností, které na první pohled vypadají bezpečně...

Syndrom karpálního tunelu
Mravenčení, brnění ruky a bolest, která budí několikrát za noc, a trnutí 2., 3. nebo 4. prstu ruky má na svědomí tzv. syndrom karpálního tunelu. Potíže způsobuje útlak nervů a cév vedoucích karpálním tunelem – štěrbinou v zápěstí. Můžeme si ho představit jako rourku, která má stěny zespoda a ze stran tvořené kostmi zápěstí a strop doplňuje pevný vaz, který tento pomyslný kruh uzavírá. Vnitřkem „roury“ vedou šlachy ohýbače prstů, cévy a středový nerv (nervus medianus). V karpálním tunelu je tedy poměrně těsno a zmenšení tohoto prostoru má za následek útlak nejslabší struktury – jemných cév vyživujících právě tento nerv.

„Syndrom karpálního tunelu je jedním z nejčastějších poškození z přetěžování. Je dokonce uznán jako nemoc z povolání,“ říká MUDr. Richard Fischer. Nejvíce problémů způsobuje déletrvající napětí šlach ruky, časté rotace v zápěstí, práce s vibračními nástroji. Mezi pacienty se tak nejčastěji objevují zejména řidiči, hudebníci, číšníci, lidé pracující s vibračními nástroji, natěrači, kadeřníci a nově mnoho úředníků pracujících s počítačem. Dalšími příčinami jsou stavy po zlomeninách zápěstí, artróza zápěstních kůstek a také cukrovka, dna či hormonální změny související s přechodem u žen.

Problémy se obvykle projeví ve věku 40 až 60 let, častěji na dominantní ruce. Ženy bývají dle statistiky postižené čtyřikrát častěji než muži.

Kde hledat pomoc?
Nejprve u praktického lékaře, který by měl při popsaných potížích doporučit vyšetření neurologem. Možností, jak diagnostikovat syndrom karpálního tunelu je hned několik, obvykle je dostačující klinické a hlavně EMG vyšetření (elektromyografie). Lékař při něm měří schopnost středového nervu vést vzruchy.

Co s utlačeným nervem?
Léčbou první volby je snížit zátěž postižené končetiny. „Opět je nutné připomenout, že je důležité zahájit léčbu včas, aby nedošlo k trvalému poškození nervu, a tím i funkcí ruky. Takový stav přichází za několik let, ale i po pár měsících,“ varuje doktor Fischer. Ruku je při potížích důležité nezatěžovat, znehybnit ji ideálně ortézou a přikládat studené obklady. Doporučuje se vyzkoušet i fyzikální léčbu – ultrazvuk a laser. „Léky předepisujeme proti bolesti, zánětu a otoku. Doporučují se i myorelaxancia, léky uvolňující svaly. Obtíže je možné zmírnit také injekcemi kortikoidů do zápěstí,“ popisuje praktik.

Jakmile se tyto léčebné možnosti vyčerpají a potíže neustupují či se vracejí ve stále kratších intervalech a jsou výraznější, je již jediná možnost – operativní řešení. Velkou výhodou operace je ve většině případů definitivní odstranění potíží. Jako každý chirurgický výkon ale není bez rizika, a proto se používá až ve chvíli, kdy dosavadní léčba selhala. Během operace se odstraní tlak v karpálním tunelu tím, že se rozruší zápěstní vaz v celé délce a uvolní středový nerv.