Psychiatr Eric Berne řekl: Když vás dlouho nikdo nehladí, začne vám vysychat mícha. A přidejme k tomu lidová pořekadla: Naložil si toho moc, až ho z toho bolí záda. Ten člověk mu leží v žaludku, proto ho bolí břicho.

Někteří lékaři se čím dál více přiklánějí k teorii, že za mnoha nelepšícími se a nespecifikovanými zdravotními obtížemi prostě stojí životní styl, psychika, to, co člověk právě prožívá a co ho trápí. Jenže mnozí lidé místo toho, aby se zamysleli nad tím, zda je záda nebolí především proto, že se málo hýbou, do sebe ládují další a další prášky proti bolesti a očekávají, že je lékař opraví stejně jako automechanik jejich vůz.

Toto jsou slova lékaře Jana Hnízdila: „V British Medical Journal vyšla velká studie potvrzující že ve Velké Británii si všimli toho, čeho jsem si ve své ordinaci všiml i já. A sice, že obrovské množství pacientů se neustále vrací, neustále se léčí, ale neuzdravuje. Shromáždili dokumentaci desítek tisíc pacientů za deset let, vybrali z nich několik set těch, kteří byli nejdražší a nejvíce navštěvovali doktory. Poprvé se tak objevil termín nevysvětlitelné choroby. To je stav, kdy do ordinace přichází pacient s nějakým typickým tělesným problémem jako je třeba bolest zad nebo hlavy, bušení srdce, pálení žáhy, močové nebo gynekologické potíže. Je opakovaně dlouze vyšetřován, je využita nejmodernější technika. Jenže u asi čtyřiceti procent těchto pacientů se přesto nepodařilo objevit příčinu potíží. Objektivně vzato byli zdraví, ale oni se cítili nemocní.“

Tato slova vystihují situaci, se kterou se zdravotníci nyní setkávají často. A sice tím, že Češi chodí k lékařům ve srovnání s jinými evropskými národy mnohem častěji. A mnohdy bez výsledku.

Čech navštíví lékaře v průměru jedenáctkrát za rok, Rakušan sedmkrát a Švéd třikrát. Lékaři za jednu z příčin považují to, že praktičtí lékaři mají omezené kompetence a nemohou předepisovat všechny druhy léků, tudíž ihned pacienta přeposílají k odborným lékařům. „Pacienti jsou často zbytečně i jednoznačnou diagnózou posílání ke specialistům,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluk Býma. Podle něj tak lidé často putují od jednoho lékaře k druhému, což samozřejmě stojí obrovské peníze a to zbytečně. Navíc se často stává, že pacient stejně není vyléčen, protože se nepřijde na to, co mu vlastně je.

Ano, zdá se to být neuvěřitelné v dnešní době, kdy je technika i znalosti lékařů na vysoké úrovni, ale je to právě tím, že za mnohými potížemi stojí jen a jen psychické problémy dotyčných pacientů.

„Jenže nemoc je mnohdy ve skutečnosti pokyn. Říká nám: takhle už dál nemůžeš. Není to ale volání po užívání léků. Ten pokyn nám sděluje, ať se zastavíme, zamyslíme,“ říká Jan Hnízdil.

Lékař Jiří Šavlík říká, že celá medicínská věda není nic jiného než složité, klopotné a velice nákladné potvrzování pravdy lidových přísloví. Někteří kolegové se mu smáli, někteří ho zatracovali, když začal k pacientům přistupovat po svém. Někdo k němu přišel třeba s bolestí zad  a on se ho začal vyptávat, ne na přesné místo a druh bolesti, ale na to jak žije. Jak vychází s partnerkou, jaká je jeho práce, zda ho baví, na co je hrdý a tak.

Lékařům jako je on se říká psychosomatici a navštěvuje je čím dál více lidí, kteří už obešli všechna možná vyšetření a mají pocit, že jim je stále špatně. A docházejí k poznání, že když je dlouhodobě bolí koleno, je hloupost brát stále další a další léky proti bolesti a obcházet vyšetření, aniž by předtím jako první zkusili prostě více odpočívat.

Přestože část lékařské veřejnosti s tímto přístupem k léčení nesouhlasí, psychosomatici mají jakýsi seznam toho, co mohou jednotlivé fyzické obtíže znamenat, když na ně pohlížíme z hlediska psychiky.

Deprese a úzkost se velmi často projevují bolestmi hlavy a břicha. Když lidé často podstupují náročná vyšetření, ale stejně se nepřijde na to, proč je hlava a břicho bolí, bývá příčinou velmi často právě depresivní stav, smutek, nespokojenost s životem.

Stres a vyčerpání se často projevují sníženou imunitou. Člověk skolí kdejaký bacil.

Neshody v partnerství se často projevují bolením hlavy, zažívacími potížemi, pocitem obrovské únavy.

Dlouhodobý stres a napětí, například v zaměstnání, o sobě často dává vědět bolestmi zad.

Samozřejmě, že každý člověk je jiný a určit příčinu zdravotních obtíží není tak jednoduché. Neznamená to, že když někoho bolí hlava, měl by se rozvést, protože to má určitě z partnera. Jistě, že je správné jít se poradit s lékařem, nechat se vyšetřit, pokud je bolest velká. Ale když je těch vyšetření spousta a přibývá předepsaných léků a bolest neustupuje, neuškodí se zamyslet třeba i právě nad tím, jak žijeme, jak často se doma hádáme, zda si takto svůj život představujeme už navždy. Zda nejsme nemocní, protože žijeme v nemocném prostředí.

Hana Charvátová pro i60