Hana Nováková
23.1.2019 07:11
1.To, že se Češi před březnem1939 nebránili je mýtem. Je pravda, že Československá republika, ale bez Slovenska, kde nacisté vyhlásili samostatnost již před 14. březnem 1939, se obecně nebránila. Ke střetům došlo v Čajánkových kasárnách ve Frýdku-Místku. Tyto střety jsou často historicky připomínány na úkor opomíjení toho, že čeští vojáci se houževnatě bránili maďarským vojákům na Podkarpatské Rusi. Většinou vítězili Čechoslováci. V roce 1939 sice Maďaři Podkarpatskou Rus obsadili, ale utrpěli od Čechů těžké ztráty.
2.Gelové kontaktní čočky byly nejznáměnším vynálezem vynikajícího vědce a člověka Otto Wichterleho /1913-1998/. První prototyp čoček z hydrofilních gelů vyrobil a vyzkoušel již v roce 1957. Čočky se sice nedaly moc nosit. Musel se soustředit na techniku výroby. V té době byl vyhozen z VŠCHT. V pokusech pokračoval doma a později na Akademii věd, kam přešel z VŠCHT. Experimenty prováděl doma za pomoci své ženy Lindy a v roce 1961 sestrojil první čočkostroj a to za pomoci dílů ze stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola. O rok později už dokázal vyrobit okolo 5000čoček. Dostal se do sporu s vládní mocí. Bylo velmi smutné a nelogické, doslova podraz, kdy bez jeho vědomí stát prodal do zahraničí patent na výrobu měkkých kontaktních čoček za směšnou částku. V roce 1989 se stal předsedou ČAV, kde působil až do roku 1992, kdy došlo k rozdělení státu.O patenty probíhaly v Americe soudní spory, kde Wichterle vítězil, ale republika přišla o více jak miliardu devizových dolarů za patenty, protože se už předem vzdala všech licenčních smluv.Citace Wikipedie:
„Přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty, mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo. Šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich následné bobtnání ve vodě. NPDC v 70. letech začala vést mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty porušovaly. Žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu postihu. Nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla samozřejmě nutná cesta do USA. Vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády to nebylo vůbec jednoduché. Když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat. U federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů. Až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích. Firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů, o které se již nemusela dělit s českou Akademií věd, protože čeští mocipáni se v roce 1977 vzdali veškerých licenčních smluv. Chtěli tím zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle. České hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových dolarů. „ Taky jsem nemohla uvěřit, že jsme se vzdali jako stát tak výnosného patentu vynikajícího Čecha a dodnes je to k nepochopení, proto jsem pátrala a pro všechny uvedla.Jo moc a síla peněz je bezbřehá...
3.Jak šla doba, tak i přibývalo techniky v podobě magneťáků, walkmanů, diskmanů, mp3 přehrávačů. V poslední době jsou i tyto zastaralé, protože dnešní době vévodí chytrý telefon, který přehrává hudbu i film. Nikoho by nenapadlo, že se doba hodně vrátí k vynálezu, který používal i císař František Josef I. - ke gramofonu. Ten se opět navrací do domácností. Česká firma SEV Litovel v loňském roce vyrobila okolo 50 000 kusů gramofonů všech typů a stala se tak největším výrobcem gramofonů v Evropě. U nás se gramofony moc nezbydlely, téměř veškerá produkce míří do zahraničí, zejména pak do Anglie, USA a Německa.