„Zavádíme novou tvorbu a řízení sítě praktických lékařů (PL) a praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD),“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Terén chce nejprve detailně zmapovat, a poté zajistit služby primární péče tam, kde chybí, včetně odlehlých oblastí.

Zároveň pojišťovna spolu s lékaři pracuje na rozšíření jejich kompetencí a pravomocí, což rozšíří spektrum jejich činností například o péči o vyléčené onkologické pacienty, nekomplikované diabetiky apod. Praktičtí lékaři se mají díky tomu stát základním pilířem a průvodcem pacientů ve zdravotnickém systému. „Aby tuto roli mohli plnit, musíme je však mít na správných místech,“ upozornil náměstek VZP David Šmehlík.

Na plánu spolupracují představitelé odborných lékařských společností a sdružení dospělých i dětských praktiků. „Vítáme, že se na půdu zdravotní pojišťovny přenesla debata o budoucnosti primární péče. Nynější základy sítě nejsou zcela v pořádku, například potřebujeme větší kompetence. Ale základem je síť, a víme, že dostupnost praktiků není zcela realitou,“ zdůraznil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Jeho kolegyně Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, upozornila, že u „děckařů“ je situace alarmující, během pěti let chce třetina z nich ukončit činnost, a proto vítá spolupráci s VZP. 

Plán pojišťovny, který již odstartoval, je postaven na šesti krocích. První dva – mapa sítě ordinací a jejich místní a časová dostupnost – již pojišťovna zpracovala. Nyní mapuje reálnou kapacitu jednotlivých lékařů. „Domluvili se na spolupráci s oběma sdruženími, že budou reportovat informace, zda praktičtí lékaři přijímají pojištěnce do péče. Vznikne databáze ordinací, které mají volnou kapacitu. Bude aktualizována a zveřejněna na našem webu,“ upřesnil Šmehlík.

V dalším kroku bude pojišťovna zjišťovat, kde konkrétně chybí lékař nebo proč stávající neregistruje nové pacienty, zda je nemocný či přetížený, kdo se chystá do důchodu. Řešení přinese pátý úkol, v němž bude pojišťovna řešit obměnu sítě, její doplňování a předávání praxí. Bude hledat náhradu za lékaře, kteří jdou do důchodu či se stěhují jinam, anebo posilu tam, kde je to potřeba.

V posledním kroku vznikne nabídkový seznam míst, kam potřebuje pojišťovna lékaře nasměrovat. Problémy s dostupností se již objevují prakticky ve všech krajích, především ale ve vesnických oblastech s nízkou hustotou obyvatel na Vysočině, v Karlovarském či Libereckém kraji. „Cílem je zmapovat regiony, zjistit kapacity stávajících lékařů, identifikovat díry a dostat tam mladé kolegy pomocí motivačních prvků. Sdružení poskytnou informace o lékařích, propojí mladé s končícími. Chceme dosáhnout stavu, aby čerstvý atestant, který hledá místo, dopředu věděl, kde smlouvu dostane. Naším zájmem je, aby nevznikaly ordinace na zelené louce, ale přebíraly se praxe, kde lékař končí – je to pro všechny výhodnější systém bez turbulencí a toho, že se pacient dostane do situace, kde si musí hledat lékaře někde jinde,“ shrnul Šonka. Úspěch celého programu mají přinést bonusy. Některé odměny, jako například za preventivní prohlídky, záchyt onemocnění, očkování a péči o pacienty s chronickým onemocněním, získají lékaři již příští rok. Doktor, který se rozhodne jít sloužit do odlehlé lokality, může získat až o 30 procent vyšší úhrady, nemluvě o dalších bonifikacích za kvalitu léčby, ministerských dotacích či výhodách nabízených samotnou obcí.

„Peníze mladé určitě motivovat budou. Čtyři pětiny z dětských lékařů jsou ženy, proto je třeba jim také zabezpečit, aby mohly pracovat například ve dvojicích, mohly se doplňovat, zastupovat,“ uvedla Ilona Hülleová. I podle Petra Šonky je budoucnost ordinace praktika v praxích minimálně o dvou lékařích. Nyní mají zavedené ordinace v péči průměrně kolem 1700 pacientů, dětský lékař se stará asi o tisíc dětí.

A co vy, pociťujete také nedostatek praktických lékařů ve vašem okolí?  

Marcela Alföldi Šperkerová