Nejlepší Vánoce byly ty, kdy jsem byla sama malá a pak ty , kdy byly malé moje děti.

Na všem je nejlepší to těšení a očekávání...Ze svého dětství si dodnes pamatuji událost, která ve mě zanechala na dlouho stopu: s dědou jsme šli na Štědrý den v podvečer ven na procházku- vyhlížet Ježíška ( aby rodiče mohli v klidu připravit stromeček a dárky).Obloha byla pokryta roztrhanými mraky a mezi nimi prosvítal vycházející měsíc. Směsice bizarních tvarů a dětská fantazie v nich najednou viděla sáně s Ježíškem. Stála jsem jako přikovaná a šeptala jsem: Ježíšek už jede.Myslím, že tenhle zážitek oddálil okamžik, kdy jsem s lítostí musela připustit, že Ježíška dělají moji rodiče...