Plnohodnotné vyžití ze státního důchodu je podle Čechů utopie, polovina lidí se dokonce domnívá, že bez vlastních úspor stáří nezvládne vůbec. Zatímco dnešní padesátníci začínali na důchod spořit přibližně ve 40 letech, třicátníci začali už ve 25 letech. Vyplývá to z dat z výzkumu provedeného agenturou PPM Factum Reasearch pro poradenskou společnost Broker Consulting.

„K medializaci tématu důchodů dochází už pěknou řádku let a s důchodovou reformou se počet zmínek v médiích ještě zvýšil. Média tím přispěla ke zvýšení finanční gramotnosti, což vyplývá i z toho, že lidé začínají spořit ve výrazně nižším věku. Sami finanční poradci by to tak dobře nezvládli. Stát v tomto ohledu tradičně selhává a ve školství se finanční gramotnost teprve rodí,“ komentoval analytik Broker Consulting Jan Lener.

Proti nárůstu penzí mluví demografická křivka – starší generace se dožívá vyššího věku a mladí, kterých je bohužel čím dál méně, nejsou schopni důchody svými daněmi v patřičné výši zajišťovat.

Lidé podle průzkumu vědí, že samotný státní důchod k zajištění stejné životní úrovně v důchodu nestačí a 90 procent lidí plánuje řešit své zajištění do důchodu jinak. Třetina předpokládá, že se jim podaří zajistit se na důchod tak, že se jejich finanční situace v porovnání se současným stavem nezmění, zhoršení očekává více než třetina lidí (38 procent) a necelá třetina (29 procent) očekává, že se jejich finanční situace naopak zlepší.

„Lidé se ale ve svých optimistických odhadech bohužel často mýlí. Když nahlédnete pod pokličku, zjistíte, že si spoří jen několik stovek měsíčně, což jejich potřeby ve stáří nepokryje. Spoří, ale nevědí, kolik mají naspořit. Nastal výrazný rozpor mezi tím, co lidé chtějí dělat a tím, co opravdu dělají,“ upozornil generální ředitel Broker Consulting Petr Hrubý.

Lidé totiž často očekávají, že si budou moci dopřávat v důchodu zahraniční dovolené, bez problémů financovat třeba novou ledničku a u výdajů na záliby mají dokonce očekávání větší, než jsou jejich současné možnosti. Odborníci na rodinné finance upozorňují, že tyto naděje jsou často naivní a nereálné. „Češi se sice naučili odkládat peníze na stáří, ale jejich představy o tom, kolik peněz budou mít ze svých úspor ve stáří k dispozici, nebývají podloženy reálnými propočty. Lidé si neuvědomují, že pro zachování, nebo dokonce zlepšení životní úrovně, je třeba naspořit částky řádově v milionech korun,“ uzavřel Lener.