Tak jsem byl zase jednou pověřen vařením. Manželka vylovila z mrazáku den předem krkovičku (dá rozum, že vepřovou) a ať s tím prý něco vyvedu.

Samozřejmě jsem měl vyvést to, co sama chtěla, ale tentokrát jsem se nedal a začal alespoň trochu  po svém.

Vaření schopní pánové mi jistě dají za pravdu, že každé vaření muže začíná obligátním „umyj, utři a ukliď nádobí“, které se povaluje na lince od večeře a snídaně.  Dokonce jsem uvažoval o tom, že kdybych vydal kuchařku vařícího muže, že bych slovy v uvozovkách začínal každý nový recept a neudělal bych chybu. Ale nejsem ani kuchař, ani herec či jiný umělec, tak nic vydávat nebudu !

No, tak jsem tedy umyl, utřel a uklidil nádobí, uklidil linku a přemýšlel, co jako s tím. Jo, abych nemusel přemýšlet zase tolik, tak mi do té krkovičky manželka vyřízla kapsu, kterou jsem měl nějak naplnit, a to přesto, že jsem v duchu přemýšlel o roládě. Tady vidíte, že s tou demokracií v manželství to není zase až tak moc pokročilé, no třeba někde jinde jo, ale  já v okolí o ničem nevím… Také se nevyplatí dlouho přemýšlet, že ?

Ale abych nezdržoval, pátral jsem po tom, co vlastně máme skladem, narazil na dýni Hokaido a začal improvizovat.

Asi kilovou omytou dýni jsem rozříznul, vydlabal vnitřek a pokrájel na kostičky. Nic jsem neloupal, myslím, že stačí to umytí.

Kapsu v kilové krkovičce jsem vymazal plnotučnou hořčicí - já vím, že se dává francouzská, ale vezmi na dlani chlup, když tam není. Přidal jsem do výmazu česnek utřený se solí a začal robit nádivku.

Na pánvi jsem orestoval čtvrtinu pokrájené dýně, přidal spařený krájený mangold ze zahrádky (myslím, že když není mangold, tak špenát stačí) a zalil dvěma vejci. Sůl jen trochu, je v tom třeném česneku, mletého pepře jsem se nebál. Jak to začalo držet pohromadě, tak jsem to nacpal do té kapsy v krkovičce a tu ještě trochu posolil a popepřil . Nic jsem nezašíval (stejně to neumím), dal jsem do zapékací mísy, přidal okolo masa druhou čtvrtku krájené dýně a jen trošku podlil vodou. V troubě na 150 st. C. zakryté asi hodinu a půl a pak odkryté ještě půl hodiny se zapnutým horkovzduchem.  Ta dýně kolem se krásně rozvařila a pustila šťávu, k tomu šťouchaný brambor, prostě nedělní oběd jedna radost.

Pokud to někdo počítal, musel dojít k názoru, že mi zbyla půlka dýně. Tak z té jsem udělal polévku, což nebudu popisovat, to umí každý, kdo ví, co je dobrého.

Ale co ta dýně Hokaido umí s vepřovým masem, to neumím chuťově popsat, to si prostě musíte vyzkoušet !

Ještě ty ingredience na nadívanou krkovičku, ať to nemusíte lovit z textu:

Vepřová krkovička – 1 kg

Dýně Hokaido – 1 kg (půl na krkovičku, půl na polévku)

Mangold – 10 dkg

Vejce – 2 kusy

Česnek – 2 větší stroužky

Sůl, pepř mletý, olej, voda

Tak to zkuste, a pokud to už znáte v nějaké podobné úpravě, tak víte, že při vychvalování této chuti nekecám.