Pamatuji se na dobu, kdy Veltrusy ležely na hlavní silnici E 55 a vedl tudy hlavní tah od Ústí nad Labem na Prahu. Po otevření dálnice D 8 se doprava v městečku u Vltavy nedaleko Kralup zklidnila, ale také si možná leckdo při jízdě po dálnici ani nevšimne, kolem jakého skvostu uhání. Do Veltrus, vzdálených jen asi 25 km západně od Prahy, se dostanete snadno buď autobusem, samozřejmě autem nebo tak, jak jsem to udělala já, vlakem. Na trati Praha-Děčín, jsem vystoupila v Nelahozevsi, chytila si modrou značku, přešla Vltavu po mostě s výhledem na pěkná zdymadla a po pár minutách už jsem byla v zámeckém parku u Laudonova pavilonu, jedné ze stavbiček, postavených v rozsáhlém parku pro potěchu panstva.

Panství Veltrusy vyženil hrabě Václav Antonín Chotek se svou manželkou Marií Terezií ze Scheidlerů. V roce 1704 zde začal s výstavbou reprezentačního sídla, kterou svěřil významnému architektu té doby Giovanninimu Battistovi Alliprandimu. Čestný dvůr před hlavním vchodem do zámku je uzavřen sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna, představujícími měsíce a roční období. Zámek byl už tehdy obklopen rozsáhlým parkem. Nevýhoda ovšem spočívá v jeho umístění na břehu Vltavy, která se často vylila z břehů a park i zámek samotný byl sužován povodněmi. Paradoxem je, že krátce poté co na přelomu 80. a 90. let 20. století proběhla velká oprava, při níž byly fasády hlavní budovy po různých přestavbách z minulosti rebarokizovány, byl zámek opět zasažen velkou povodní v roce 2002 a aniž by došlo k jeho opětovnému otevření pro veřejnost, tak přišla další v roce 2013.

Zámek byl po celou dobu jeho existence v držení rodu Chotků. Při příležitosti inspekční cesty po českých zemí jej navštívila i panovnice Marie Terezie. Zajímavostí je, že v roce 1754 zde hrabě Rudolf Chotek uspořádal akci Velký trh tovarů království českého, tedy jakýsi první vzorkový veletrh na světě. Posledními majiteli byli  Karel a Livie Chotkovi, kterým byl majetek zkonfiskován po 2. světové válce v roce 1945 a připadl státu. Manželé Chotkovi neměli potomky a zemřeli oba krátce po sobě v Německu v roce 1970.

Dnes je zámek přístupný, nikoli ovšem hlavní budova. Ta stále čeká na opravu. Provádí se sice jen v jednom z bočních křídel, avšak prohlídka i tak stojí za zhlédnutí. Pokoje jsou velmi příjemně zařízeny a působí dojmem, že "tady bych klidně bydlela".

Na zámku jsou instalovány i výstavy Míry, váhy a závaží, Historické kočáry a Generál Laudon jede skrz Veltrusy, připomínající pobyt slavného vojevůdce z roku 1778.V zámeckém parku je už od začátku 19. století daňčí obora, kde je prý kolem 70 daňků. Já jsem však v horkém letním dnu nezahlédla ani jednoho. Pokud si budete chtít projít celý park a prohlédnout si Chrám přátel zahrad a venkova, Dórský pavilón, Pavilón Marie Terezie, Egyptský kabinet i most se sfingou, vezměte si pohodlné boty. Já jsem to udělala, kilometr sem, kilometr tam ... ale to už posuďte sami.

A příště můžete zajet na zámek v Nelahozevsi, který je hned na druhé straně Vltavy.