Kvůli nadměrnému pocení totiž z těla odchází mnoho látek potřebných pro zdraví. V létě každý den přijdeme o 1,5 až 2,5 litru vody, v níž jsou tyto živiny obsaženy. Jak tedy tělu dodat zpět všechny látky, které potřebuje, a které v horku ztrácí? 

V horku vypotíme i 5 litrů vody za den 

Tělo se potí přirozeně, aby ze sebe odvedlo škodlivé látky vzniklé přeměnou živin na energii. Pocení představuje také termoregulační proces, při němž se tělo ochlazuje, aby nedošlo k nebezpečnému přehřátí. Kůže přirozeně dýchá a odpařuje vodu. Množství potu, které tělo vyloučí, se liší podle několika faktorů, jako je například zvýšená fyzická zátěž nebo vysoké venkovní teploty. V běžném středoevropském počasí ze sebe denně vypotíme průměrně půl litru vody. Ve dnech, kdy rtuť sebevědomě šplhá po teploměru vzhůru a nezastaví se ani u 30 nebo 35 °C, to může být však klidně až pět litrů za den.  Pocením však tělo ztrácí také velké množství tekutin, v nichž jsou přítomné důležité minerální látky, ionty, aminokyseliny, hormony, mastné kyseliny, kyselina mléčná a antibakteriální látky, které lidskému organismu prospívají. A pokud je tělo nedostává zpět jinou cestou, hrozí nepříjemné zdravotní problémy.

Nedostatek hořčíku způsobuje svalové křeče, dopřejte si čokoládu 

Mezi nejvýznamnějšími minerály, které tělo přirozeně potřebuje, je chlorid sodný, draslík a hořčík. Zejména magnézium je pro organismus nepostradatelné a k jeho největším ztrátám dochází právě při extrémně vysokých teplotách. Ty bývají v létě navíc mnohdy zkombinované se zvýšenou fyzickou aktivitou, jako je cyklistika, jízda na kolečkových bruslích a další oblíbené prázdninové sporty, které ztrátu hořčíku násobí. Magnézium má příznivé účinky na zuby a kosti, jeho sílu cítíme i v krvi a ve tkáních. Kromě toho je katalyzátorem biochemických reakcí, dohlíží na metabolismus a produkci energie. V dobrém stavu udržuje také srdce a cévy a stará se o to, aby náš nervový systém i svaly skvěle fungovaly. Jeho nedostatek pak může způsobit mimo jiné bolestivé svalové křeče nebo podrážděnost či náladovost. Přírodními zdroji hořčíku jsou listová zelenina, luštěniny, ořechy, ovesné vločky, minerálky, banány či třeba tmavá čokoláda. 

Jezte banány a sýry, doplníte si draslík i chlorid sodný

Neméně důležitým prvkem je draslík, jehož hladinu v těle mohou snižovat průjmy, zvracení či zvýšené pocení. Jeho nedostatek může mít fatální následky až v podobě náhlé srdeční zástavy. Doplnit si jej je možné konzumací hovězích jater a masa, fazolí, banánů, ořechů či třeba hroznů. Velmi vysoké množství draslíku obsahuje také černý čaj či káva.

Chlorid sodný, neboli kuchyňská sůl, je látka pro lidské tělo rovněž zásadní. Podílí se na udržování rovnováhy tekutin a na výši krevního tlaku, správnou funkci srdce, svalů a nervů nebo je zásadní třeba pro vstřebávání látek ve střevě. Ačkoli Češi trpí spíše nadměrným užíváním soli, které mnohdy překračuje doporučené denní dávkování až trojnásobně, její nedostatek hrozí právě ve velkých vedrech, případně při průjmech a zvracení. Výsledkem může být slabost, únava, závratě, křeče svalů až celkový kolaps. Významným zdrojem soli jsou třeba uzeniny, potraviny ve slaných nálevech, některé druhy sýrů, koření, paštiky či třeba slané pečivo.

Dehydratace způsobuje onemocnění cév

Při nadměrném pocení v tropickém počasí tělo postrádá ale i vodu jako takovou, čímž je vystaveno dehydrataci. Mezi první a mírnější příznaky patří bolest hlavy, nevolnost a celková slabost. Při dlouhodobější dehydrataci pak často klesá výkonnost krevního oběhu, svalů a ledvin. Doprovází ji rovněž zhoršení činnosti mozku a mohou se poškodit i játra. Při nedostatku tekutin hrozí také infekce močových cest, zánět slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév. Působením horkého počasí na tělo žízní ovšem i naše kůže. Kvůli dehydrataci je vysušená, mdlá, drsná a ztrácí významné živiny a vitamíny. Kůže totiž obsahuje až 80 % vody a jestliže v létě denně přichází tělo o zhruba 2,5 litrů tekutin, je to pro ni citelná rána.

V létě pijte vodu a džus, vyvarujte se kávy

Aby tělo získalo zpět ztracené minerály a další živiny, je nezbytné dodržovat zejména pitný režim. V horku bychom měli denně vypít nejméně 2 až 3 litry tekutin. Ideálním nápojem je čistá voda, která v létě příjemně osvěží a nezatíží organismus. Skvěle působí také ovocný či bylinný čaj. Dát si můžeme také džusy nebo ovocné mošty, neboť obsahují plno vitamínů, zejména C a E, kyselinu listovou, vlákninu a minerální látky, jako je hořčík, železo a draslík. Tekutiny můžeme přijímat i ve stravě v podobě polévek nebo ovoce a zeleniny. V létě se naopak nedoporučuje pít slazené a perlivé nápoje. Optimální není ani časté pití kávy, která odvodňuje.