Meloun. Ideální do velmi horkého počasí. Vzbuzuje pocit osvěžení a zároveň dodává tělu tekutiny. V poslední době se na trhu objevily melouny bez peciček, takže je mohou vzít na milost i jejich odpůrci, kterým spousta jadérek v nich vadí.

Jogurty a zakysaná mléka. Sklenička či miska nějakého mléčného výrobku ve velkých vedrech osvěží, ale také zasytí, takže pak člověku stačí nějaké lehčí jídlo. Zapomeňme na současné mýty o tom, že mléčné výrobky nejsou zdravé, na řeči, že kde kdo má alergii na laktózu. Mléko, jogurty a zákysy by měly být součástí našich jídelníčků a v létě to platí dvojnásob.

Studené polévky. Obyvatelé střední Evropy na ně nejsou zvyklí, ale kdo cestuje, ví, že v jižních zemích jsou běžné. Například Španělé běžně jedí studenou polévku zvanou gaspacho, Turci tarator, jejich různé obměny se objevují v řadě přímořských zemí. Kdo kdy řekl, že polévka musí být zásadně teplá? V zimě ano, ale v horkém létě nás spíše unaví než potěší.

Mořské řasy. Jsou označovány za takzvanou chladivou potravinu, například v čínské medicíně jsou používány i při potřebě zmírňovat horečku. Jejich fanoušků je málo, ale právě mimořádně horké dny jsou důvodem je někdy vyzkoušet. Třeba jen jako přísadu do oblíbeného salátu. Nemusí chutnat každému, ale o jejich pozitivním účinku na zdraví i na pocit ochlazení, nelze pochybovat.

Bulgur, kuskus… To jsou potraviny, které obyvatelé střední Evropy v jídelníčku také běžně nemají. Přitom v zemích, kde je vedro běžné, například v Řecku, Turecku či na Blízkém Východě patří k nejběžnějším potravinám. Proč asi? Protože jsou lehká, dobře stravitelná a člověk se po nich cítí svěže. Lze je připravovat se zeleninou i na sladko, receptů na jejich zpracování se na internetu dají najít stovky.

Banány. Další příklad ovoce, které bývá v tradiční čínské medicíně označováno za takzvaně chladící. Ideální kombinací do velkých veder je tak třeba banán smíchaný s jogurtem. Osvěží více než přeslazená zmrzlina plná chemie.

Hlavně čerstvost. Když už v horku jakékoli jídlo připravíme, je třeba ho co nejrychleji zkonzumovat. I chvíli čekající salát s majonézovou zálivkou se ve vedru nad třicet stupňů může stát nebezpečným. V horku nevařme do zásoby, nenechávejme na sporáku hrnce s jídlem, nemějme připraveny tácy chlebíčků. Předejdeme tak vážným zdravotním komplikacím. Salát ze zeleniny, která byla nakrájená právě teď, vyvolá pocit svěžesti.

Ten, který stál pod pokličkou v míse hodinu na kuchyňské lince, může vyvolat ve vedru něco hodně jiného. A u toho všeho se můžeme těšit, až vedra pominou a my si dáme zase něco, na co jsme zvyklí: gulášek, řízek, karbanátky, zelňačku. A až ta doba nastane, budeme brblat, že je zima a že prší a vzpomínat na to, jak jsme v létě nadávali, že je moc vedro.