Působivé pózy vlků a lvů či trofeje hlav úctyhodných kanců nebo dlouhá řada trofejí vysoké zvěře ze všech kontinentů tu vznikají na objednávku milovníků lovu. Nedávno poutala zraky řidičů projíždějících kolem preparátorské dílny i na ulici stojící téměř pětimetrová žirafa. V pořadí celá třetí, jejíž model preparátor za svého působení v obci pro jednoho ze zahraničních zákazníků vytvořil.

„Pro běžného člověka pořád zpracováváme něco zajímavého. Od kůží tygrů, lvů po žirafy, celé pižmoně nebo slony. Děláme teď úplně všechno, hodně se takové zakázky v poslední době rozrostly a zvyšuje se počet českých zákazníků,“ provází Jaroslav Pekař preparátorskou dílnou, která se podle něho stále více dostává do podvědomí zájemců o preparování zvířat. „Máme ale samozřejmě i spoustu zahraničních klientů skoro z celého světa a projde nám rukama opravdu spousta zvířat.“ Hodně preparovaných zvířat z Chmelíku míří do Skandinávie, kde je tato práce velmi drahá.

„Máme klienty na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rusku. Pro Američany děláme zase trofeje, které uloví v Česku nebo v okolních zemích,“ říká preparátor, když prochází kolem dvou velkých pižmoňů z Grónska, které jeho lidé preparovali pro velkého sběratele trofejí.

Spousta lidí se ho ptá, co má zrovna v dílně zajímavého. „Pro mne už jsou všechny zvířata takový standard. Jen neděláme ptáky nebo ryby, to je trochu jiná technologie. Zpracovávali jsme ale například už téměř všechny druhy antilop, kozorožce ze Španělska, vlky a obrovské losy a medvědy z Ruska nebo celé lvy. Ty děláme každou chvíli. Tohle je třeba velmi vzácný lev z Burkiny Faso, který nemá hřívu a lidé si ho pletou s lvicí nebo mladým lvem. Tady v Česku možná jiný ne ní,“ říká Jaroslav Pekař a zastavuje se u jedné preparované hlavy s obřími rohy.

„Další specialita. Tento muflon je velkou vzácností, jeho rohy jsou druhou nejsilnější trofejí na světě. Ale je to přesná kopie, originál té trofeje je nyní na mezinárodním měření,“ vysvětluje preparátor.

Jak model zvířete s preparovanou pravou kůží vzniká? Preparátoři nejprve vyrobí na přání zákazníka „sochu“ z polyuretanu, kterou často navrhnou v počítači. Když ji majitel trofeje schválí, začnou ji preparátoři „oblékat“ do kůže. „V současnosti děláme sochu největší, nejtěžší a jedné z nejvzácnějších antilop bongo, v Česku je jejich soch velmi málo. Na tu práci se těším,“ říká preparátor.

V jeho dílně bude vznikat také soubor zvířat pro Lesy České republiky, které připravují novou expozici v Národním zemědělském muzeu v Praze. „Bude tam jelen, daněk, muflon, divoké prase, srnec, prostě zvěř z českých lesů. Také občas děláme něco pro soukromé zámky, ale většinou trofeje, které si jejich majitelé ulovili po celém světě. Někdy děláme pro sběratele, kteří neloví. Někdy jim seženeme exponáty sami,“ říká Jaroslav Pekař. 

Petr Broulík