Císař František Josef I. byl proslulý svým asketickým stylem života. Každý den vstával o půl čtvrté ráno. Jeho komorník Kettler jej budil slovy: „Kladu se k nohám Vašeho Veličenstva.“ Tímto ale veškerý přepych končil. Po koupeli a ranní modlitbě následovala snídaně – káva, máslo, pečivo a s výjimkou postního období několik plátků šunky. V poledne císař na svém pracovním stole poobědval, opět skromně – polévku a hovězí nebo kuřecí maso se zeleninou. Hlavní jídlo dne, takzvaný dinner, se podávalo v 17 hodin. Opět šlo o lehce stravitelná, jednoduchá jídla. Během pobytu v lázních se dinner podával již v 15 hodin, to si potom jeho císařské veličenstvo v podvečer ještě dopřálo polévkový talíř kyselého mléka a krajíc černého chleba s máslem. Není se tedy co divit, že si František Josef I. podržel až do vysokého věku obdivuhodně štíhlou postavu.  

Kam až vedou drastické diety
Císařovna Sissi (výška 170 cm, váha 50 kg, obvod pasu 40 cm) se denně nechávala vážit, a pokud zjistila, že pár deka přibrala, nastolila ihned drastická omezení. Kromě na svou dobu neobvyklého množství sportovních aktivit – jízda na koni, dlouhé a rychlé vycházky v horském terénu a gymnastické cviky – celý život držela neuvěřitelné diety. Jedla pouze silný vývar připravený z kuřecího, hovězího, srnčího masa a z koroptví. Vrcholem jejího „dietního jídelníčku“ byla rudá tekutina – šťáva z šesti kilogramů nejlepšího hovězího masa. Na této poživatině bývala císařovna živa i několik dnů.

Drastické diety s sebou kromě superštíhlé postavy přinesly císařovně i řadu problémů. Dobové prameny hovoří o vyrážce, našedlé a povadlé pleti. Proto se již před třicátým rokem císařovna Alžběta neobjevovala na veřejnosti bez vějíře nebo závoje, který obličejové partie skryl. Dalším z důvodů byl i velmi špatný stav chrupu, zejména zažloutlá sklovina. Mluvila proto výhradně „na půl úst“, aby handicap nebyl tak znatelný. Navíc nechala kolem zahrady postavit vysoký plot, aby se vyhnula pohledům kolemjdoucích.

Co císařovna ušetřila na stravě, to bohatě utratila za péči o své vlasy, které vlivem diet v průběhu let také ztrácely na své pružnosti a lesku. Vlasy ošetřovala pomocí velkého množství žloutků, koňaku, té nejlepší Francovky a dalších přípravků. Úprava jejich vlasů zabrala i tři hodiny. Osobní kadeřnice patřila k nejdůležitějším lidem v životě císařovny. Navzdory všemu hladovění se přece jen zachoval recept, který měla Sissi v oblibě a teď na jaře přijde k chuti i nám.  

Hlávkový salát s bodlákovým olejem
Už staří Římané jedli hlávkový salát po vydatné večeři, aby jejich tělo mohlo během noci lépe trávit. Salát je celkově bohatý na vitamíny B1 a B2 a především na kyselinu listovou. Je také vysoce ceněným zdrojem draslíku a železa a obsahuje i významné množství vápníku, fosforu, hořčíku, jakož i stopových prvků: zinku, mědi a manganu. Díky svému složení tonizuje žaludek a ulehčuje trávení. Současně látky v hlávkovém salátu obsažené účinně zmírňují nervozitu a úzkost.  V dnešní uspěchané době vlastnosti k nezaplacení.

Hlávkový salát očistíme, z půlky nadrobno nakrájené menší cibule, octa, vody a jedné lžíce bodlákového oleje připravíme nálev, ochutíme solí, trošičkou cukru a dle chuti čerstvými nasekanými bylinkami. Zálivkou přelijeme listy salátu a na talíři je zasypeme nasucho opraženými slunečnicovými semínky.

Alena Kučerová pro portál i60