Studie zkoumala zdravotní stav více než tisíce lidí. Majitelé psů se těšili lepšímu zdraví než celková populace. Čím byli lidé starší, tím to platilo více. Měli nižší krevní tlak, nižší hladinu cholesterolu a co vědci označili za mimořádně zajímavé, měli také rychlejší schopnost zotavovat se z nemocí. 

"Souhlasím s tím, protože od doby, co mám malou fenku pudličku, uvědomuju si, že své nedhuhy zvládám lépe," říká semdesátiletá Karla z Ostravska. "Dříve, když jsem byla nachlazená, tak jsem se povalovala doma. Teď musím s fenkou na procházku i ve stavu, ve kterém bych dříve naříkala, že mám rýmu a že mě bolí klouby. Sousedka mi říká, že bych bez psa měla jednodušší život, že se takhle musím přemáhat jít ven, i když se třeba necítím dobře. Jenže já jsem pochopila, že přesně ten důvod se trochu přemoci mi chyběl," vysvětluje.

Autoři studie také tvrdí, že kontakt se psem zlepšuje imunitní systém, takže lidé, kteří se psy žijí, jsou méně náchylní k běžným chorobám, jako je chřipka či nachlazení. Jak je to možné? Kontakt se psem, kupříkladu jeho hlazení, vyvolává tak slastné pocity, že dokonce zvyšuje v těle tvorbu jedné z látek, které chrání tělo proti bakteriím. Stejně tak autoři studie poukázali na už více známé zjištění, že hlazení a mazlení se psy vytváří v lidském těle vyšší tvorbu takzvaných hormonů štěstí, jako je například oxytocin. Zkrátka, to, že se v blízkosti psa mnozí cítí být šťastní, není jen pocit, ale v našem těle se opravdu odehrává určitý chemický proces.  

"U starších lidí často vidíme, že jsou se svými psy tak sžití, že by bez nich byl jejich život výrazně chudší. Věnují svým pejskům hodně pozornosti a lásky, protože mají čas, nechodí už do zaměstnání, pes je pro ně opravdu přítel, partner. Není pro ně není přítěží jako pro některé mladé rodiny, které si psa pořídí a po čase zjistí, že s ním mají starosti, že na něj nemají čas," říká veterinář Alexander Skácel. 

Britská studie také potvrdila, že senioři - majitelé psů se cítí být méně osamělí a zbyteční než jejich vrstevníci, kteří žijí bez zvířat. Ve Velké Británii se rozmohla mezi seniory následující aktivita. Lidé, kteří si sami psa pořídit nechtějí, chodí pomáhat do útulků. Berou si tam pejsky, se kterými chodí na vycházky, hrají si s nimi, věnují se jim, ale psi zůstávají stále v útulku. Zkrátka, třeba se domluví dvě, tři seniorky, v nejbližším útulku si vyberou pejsky, kteří jsou jim sympatičtí a pravidelně za nimi docházejí. Mají zábavu, udržují se procházkami v kondici a ještě dělají něco prospěšného.

Hezký trend, ne?