Devadesát pět procent českých domácností kupuje kávu. Češi si rok od roku vybírají kávu kvalitnější a jsou ochotni si za ni připlatit. Káva je zkrátka v módě a svědčí o tom i velký boom kaváren. A v nich jsou kávové nápoje s názvy, které před časem ještě většina Čechů vůbec neznala.

Výzkum agentury STEM/MARK ukázal, že v poslední době Češi preferují caffé latte, kupuje si jej čtyřicet jedna procent lidí. Latte předběhlo espresso, které bývalo nejpopulárnější. „Zájem o kávu s mlékem zaznamenaly nejen kavárny, ale například i čerpací stanice. Asi třináct procent zákazníků s se u nich pro kávu zastaví i několikrát týdne,“ uvedla Kateřina Tučková z agentury STEM/MARK.

Ročně se nyní v Česku vypije přes sto milionů šálků kávy. Téměř osmdesát sedm procent žen uvedlo, že se bez kávy přes den neobejdou, stejný vztah ke kávě popsalo i sedmdesát pět procent mužů. Stoupá nejen prodej kávy, ale i prodej kávovarů a dalších přístrojů pro její přípravu. Je to jasné, pro většinu Čechů je káva nedílnou součástí života, ale také jakýmsi statusovým symbolem. Pro lépe situované rodiny je otázkou prestiže mít doma kvalitní drahý kávovar a kupovat si kávu kvalitní. Káva je totiž dobrou ukázkou, jak hodně se naše společnost změnila.

„Vždy, když s kamarádkami sedíme v kavárně a přemýšlíme, co si z té přemíry druhů káv vybrat, vzpomeneme si na kávu našeho mládí,“ říká se smíchem sedmdesátiletá Hana. Celý život pracovala v knihovně a hrnky kávy patřily k jejímu životu. „Ovšem dnes by tomu mladí neříkali káva. Kupovali jsme nejlevnější sáčky s kávou, bylo jich jen pár druhů a vůbec jsme nepřemýšleli, jaká je. Kafe bylo prostě kafe. Někdo si dal do hrnku dvě lžičky, někdo tři, někdo čtyři. Zalili jsme to vodou, zakvedlali lžičkou, někdo dal kostku cukru. A bylo hotovo. Nic jiného než turka jsem neznala až do počátku devadesátých let, kdy jsme začali cestovat,“ vypráví.

Vyznat se v kávě nyní patří k bontonu a přináší to legrační situace. „Doma piju kávu instantní. Jednu ráno, jednu odpoledne. Ovšem můj přítel si hraje na kávového znalce a tak vždy, když jsme v restauraci, dlouze diskutuje o přípravě kávy. Já se do toho nepletu, je mi to spíše k smíchu a moc se v tom nevyznám. Přítel ovšem nesnáší současný zvyk, kdy nám donesou trošku silné kávy na dně šálku a k tomu horkou vodu, kterou si tam prý máme nalít. Vždy s obsluhou diskutuje, že to není správné, oni mu vysvětlují, že to je nový trend. Já se tomu směju a říkám mu, že to je vlastně stejné jako když si doma zaleju vodou to svoje kafe instantní,“ vypráví pětašedesátiletá Regina. Celý život pracovala jako servírka a to, co se dnes děje kolem kávy, jí připadá přehnané. „Kde kdo si udělá kurz, tvrdí, že je barista a že vaří tu jedinou správnou kávu. Když jsem si v kavárně chtěla dát turka, dívali se na mě jako na blázna,“ podotýká.

Nejoblíbenějším druhem kávy, kterou si Češi kupují na přípravu doma, však zůstává káva instantní. Vyplynulo to z průzkumu agentury GfK i dalších. Obliba kávy roste s věkem. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ve věku mezi patnácti a devětadvaceti lety pije pravidelně kávu čtyřicet čtyři procent lidí, ve věku do čtyřiačtyřiceti let již šedesát osm procent lidí a ve věku pětačtyřicet a až šedesát let až osmdesát procent Čechů. Osm z deseti oslovených lidí označilo pití kávy za společenský rituál. Mnohdy si jí dávají, aniž by na ni přímo měli chuť. Prostě ji berou jako součást života, když se s někým sejdou, dají si kávu. Šedesát sedm procent dotázaných uvedlo, mají kávu spojenou s představou klidného domova. Jinými slovy, přijdou domů, uvaří si kávu a cítí se hned lépe.

Takže, ať už v kavárnách diskutujeme s obsluhou o tom, co který název přesně znamená nebo preferujeme pár lžiček instantního kafe ve velkém hrnku doma u televize, jsme důkazem toho, že káva pronikla do našich životů a zřejmě z nich už nikdy nezmizí. Ale hlavně, na rozdíl od našich předků si můžeme užívat všech možností, které příprava kávy nabízí.

Pít kávu teď totiž je docela zábava. Někdy totiž fakt nevíme, v jaké podobě a množství se nám vlastně na stole v kavárně objeví. A tak si můžeme užívat tyto situace:

„Chtěla bych preso, ale větší, ne takové to úplně malinké.“
„Myslíte lungo nebo americano?“
„No aby to byl větší hrnek.“
„Takže pikolo a vodu vedle na dolití nebo dvojité presíčko?“
„Víte co, já si dám raději kapučínko.“