Existují jednoduché společné znaky demence, a to bez ohledu na typ vzniku této poruchy. Mezi zřetelné příznaky patří problémy s pamětí, zhoršuje se výbavnost, objevují se problémy s myšlením a plánováním, nejistota a úzkost, problémy s vyjadřováním, neschopnost rozpoznávat lidi či věci a objevuje se i zřetelná změna osobnosti.

Zastavme se u deseti nejčastějších příznaků, které se subjektivně vnímají velmi nepříznivě.

Narušení paměti, což omezuje schopnost plnit běžnou pracovní agendu. Dochází k zapomínání na pracovní úkoly, vypadávají jména kolegů, to ještě samo o sobě není závažné, ale jestliže se to stává stále častějším, je to problém. Zejména, když si nevzpomenou ani s odstupem.

Existují problémy s vykonáváním zaběhlých činností, které dříve člověk zvládal. Z běžného pohledu to vypadá jako roztržitost, když člověk nedokončí činnost, která byla přerušena.

Problémy s řečí, nedaří se najít vhodné a správné slovo, postupně pak slovní projev nedává smysl.

Časová místní desorientace. Každý někdy zapomene, jaký je den v týdnu, kam vlastně jede, ale postižený Alzheimerovou demencí se ztratí před vlastním domem, ve vlastní ulici, je bezradný a neví, jak se tam dostal, a neví, jak se vrátit domů. Netrefí.

Špatný a nebo zhoršující se racionální úsudek. Projevuje se to v oblékání, kdy si postižený vezme najednou několik košil. Normálně se stává, že se člověk zabere do nějaké činnosti, že zapomene, že měl na starosti dítě…

Problémy s abstraktním myšlením. Stává se, že běžnou agendu najednou nezvládá, (platební karty), neví, k čemu slouží kódy, které si poznamenal.

Zakládání věcí na nesprávné místo , třeba brýle do ledničky.

Změny v náladě a nebo v chování, postižený Alzheimerovou chorobou trpí prudkými změnami nálad a emocí, propukne v pláč a nebo se snadno rozzuří, i když k tomu není žádný zřejmý důvod.

Změny osobnosti. Ta se mění celkem přirozeně s přibývajícím věkem. Objevují se stavy podezřívání, ustrašenost, nejistota a zmatenost.

Ztráta iniciativy. Postižený propadá do apatie a do pasivity, potřebuje být opakovaně stimulován, aby se do něčeho zapojil.

Současný pokrok medicíny dokáže včas diagnostikovat hloubku postižení pomocí testových metod a nasadit vhodné léky, které průběh onemocnění zbrzdí

A zlepší se tak kvalita života. Tomuto problému se věnuje celá řada institucí, které nabízejí diagnostiku i péči v rámci Domovů se zvláštním režimem. Je proto zbytečné se obávat, že by postižení Alzheimerovou nemocí bylo životní finále! Včasně stanovená diagnóza a nasazená kognitivní terapie může výrazně změnit kvalitu života.

MUDr. Jan Cimický