Není zelí jako zelí, některý je zelíčko…

Není zelí jako zelí, některý je zelíčko…
FOTO: autorka

…zní v jedné lidové říkance. Zelí, zdroj vitamínů a vlákniny. Jistě si mnozí  vás vzpomenou na působivou reklamu pana Vajíčka z časů minulých, kdy nám státní podnik Ovoce - Zelenina nabízel zelí, když už skoro nic jiného v zimní nabídce neměl. 

To však neznamená, že si dnes, když i v zimě můžeme ze supermarketu donést jahody či maliny z druhého konce zeměkoule, ztratilo zelí svůj význam. Právě naopak.  Zejména kysané zelí se těší stále velké oblibě, a to v řadě receptů.

K těm nejoblíbenějším patří polévky. Někde se jim říká zelňačky, jinde zelnice, na Slovensku je to kapustnice. Co, kraj, to jiný recept. Vydatná zelňačka je výtečným zdravým pokrmem zejména teď, v zimě.

Hřibová zelnica z Bílých Karpat
V oblasti Bílých Karpat – moravských Kopanic léta platilo pořekadlo – „brambory a zelé, živobytí celé“. Ale když se do hrnce přidaly sušené hříbky a v časech hojnějších i kousek klobásky, byla dobrota na světě.

Recept:
Podle chuti sušené, čerstvé nebo naložené houby, pět větších brambor, kysané zelí dle chuti, 100 g sušených nakrájených švestek zbavených pecek, lžíce sádla, hladká mouka dle potřeby, sůl, jalovec, bobkový list, celý pepř, sladká nebo kysaná smetana. Nejdříve si uděláme jíšku, nejlepší je z vepřového sádla a hladké mouky, po jejím ztmavnutí zásmažku zalijeme vodou, dobře rozmícháme a osolíme, přidáme koření – jalovec, bobkový list a celý pepř a houby – ty sušené předem namočíme. Nejlepší jsou bílé hřiby pravé, na rozdíl od jiných druhů hub polévku nezabarví. Po houbách pro větší sytost do hrnce přidáme na kousky nakrájené brambory, a teprve až po jejich změknutí také nadrobno pokrájené kysané zelí. Tento postup je třeba vždy dodržet, protože brambory vařené společně s kysaným zelím nezměknou. Na závěr do polévky vložíme nakrájené a vypeckované sušené švestky. Ty chuť polévky příjemně doplní a jejich sladkost srazí případnou trpkost zelí. Milovníci masa si polévku mohou vylepšit nakrájenou klobáskou. Na talíři můžeme polévku ještě doplnit lžící kysané nebo sladké smetany. Z uvedených surovin uvaříme čtyři porce.

Hanácká zelňačka bábinky Růženky
Také Hanáci mají svou verzi polévky z kysaného zelí. Na rozdíl od receptu z hor se pochopitelně recept uchoval s mnohem bohatším složením surovin. Hospodyňky na Hané měly přece jenom ve spíži veseleji.

Recept:
½ kg kysaného zelí, 1 menší cibule, 4 větší brambory, 5 vajec, smetana, kmín, bobkový list, sůl, sádlo, či jiný tuk, jíška Menší cibuli nakrájíme na drobno a orestujeme na sádle či oleji, přidáme nadrobno pokrájené zelí, které jsme zbavili přebytečné vody. Tu si uchováme pro dochucení. Zelí chvilku spolu s cibulí restujeme a potom zalijeme vodou (může být i vývar, raději zeleninový), osolíme, okmínujeme a pár minut povaříme, aby si zelí uchovalo vitaminy a křupavost. Oloupané brambory nakrájíme na menší kostičky a dáme zvlášť vařit do osolené vody do měkka. Po uvaření je slijeme a přidáme k zelí, zalijeme smetanou, promícháme a v době, kdy je pokrm v dostatečném varu, do polévky zamícháme syrové vejce. Zdá-li se nám polévka ještě řídká, můžeme přidat lžičku světlé jíšky, dobře promícháme a provaříme. Nakonec dochutíme zelnou vodou. Na talíři hanáckou zelňačku podáváme s vejcem rozkrojeným na poloviny. Ale není to nutné, zelňačka je i tak dostatečně výživná. Starodávný recept počítal s tím, že bude podávána strávníkům, kteří mají za sebou náročný den v hospodářství.

Samozřejmě, že základem chutné zelňačky je dobré kysané zelí. Na trhu je pestrá nabídka od řady výrobců. Jenom je potřeba si najít svou oblíbenou značku. Přesto v řadě rodin nedají dopustit na vlastní zelí. Na Slovácku, ale i na Horňácku jsou proto velmi oblíbené košty kysaného zelí, kde se posuzuje chuť, barva, správná struktura. Souboj to bývá velmi napínavý. Akce bývá často spojena s košty domácích klobásek, a když se k tomu přidá i štamrlička dobré pálenky, je nasnadě, že zimu místní v naprosté většině přežijí snáz, než jejich spoluobčané z velkých měst, kteří se spoléhají na životadárnou nabídku z lékáren.

 

Alena Kučerová pro portál i60

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
1 komentář
Margita Melegova
Zelnacku muzu v kazde podobe, u nas ji rikame valasska kyselica - tak ji rikala pani, ktera mne ji ucila varit, jen zeli uz neni z vlastniho soudku.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše