V létě byl sice nemocný, zápasil se zánětem jater a v té době musel omezit tréninky na hodinu denně, ale příprava na zimní olympijské hry před čtyřmi lety byla ještě horší. „Loňská sezona před mistrovstvím světa také nenasvědčovala, že budu mít dobré výsledky a byly. V tom je biatlon krásný, že se může stát cokoliv,“ říká Ondřej Moravec, který právě v kazašské Almaty dokončuje závěrečnou přípravu před olympijským startem.

Ještě předtím ale strávil několik dnů doma s rodinou. Bohužel po celém měsíci, kdy objížděl po Evropě světový pohár. „Strávil jsem doma tři dny, moc jsem to potřeboval, poslední týdny byly hodně náročné, potřeboval jsem si orazit, odreagovat se,“ uvádí a chválí dva roky starou dceru Rozárku, že mu dovolila i odpočívat. „Dokonce spala déle než já,“ chlubí se.

V Jižní Koreji nikdy nebyl, na loňské závody, které se tam konaly, bohužel neodjel. Těší se ale na všechno a má radost, že budou bydlet blízko biatlonového areálu a navíc s dalšími sportovci. To je pro něj nejdůležitější: sledují spolu závody, fandí, v Soči si například vyplňovali hokejové tabulky. „Je prima, že nejsem jen s biatlonisty, přece jen spolu trávíme celou sezonu. Navíc mám mezi běžkaři spoustu kamarádů. Když se potřebuji odreagovat, sejdu se s lidmi, které znám. Na olympiádě se ale člověk seznámí i se spoustou nových zajímavých lidí,“ dodává.

Mrzí ho, že do Jižní Koreje nedojede tolik českých fanoušků, účast zvažovala i jeho žena Veronika, ale vzdala to, protože je to daleko. S dvouletou Rozálií ovšem budou fandit doma. Dcera ho v televizi poznává, radostně reaguje a pokřikuje: „Makej“. „Snažil jsem se ji před odjezdem naučit, aby říkala: hodně štěstí, ale nějak se jí nechtělo.“

Otcovskou roli si moc užívá, uvědomil si ovšem, jak se sportovci změní s narozením dítětem životem. Sport už není číslo jedna. A má to ještě další výhodu: pobyt s rodinou ho dokáže nabýt energií, nejlépe se s nimi odreaguje od závodního stresu.

Kvůli nabitému programu se ovšem v Jižní Koreji nedostane fandit na sportoviště. Mrzí ho hlavně, že neuvidí české hokejisty.

Olympiádě se v přípravě přizpůsobuje už celý tréninkový rok. Trénuje se méně a trochu jinak než třeba dva roky po olympiádě. „Trenéři jsou opatrnější, v olympijské sezoně se neexperimentuje. Dělají se ověřené věci, které fungují.“
Ondřej Moravec ovšem ze všeho nejraději startuje doma - v Novém Městě na Moravě, kde bývá pro české biatlonisty nejlepší atmosféra. Rád ale také závodí v německém Ruhpoldingu nebo severoitalské Anterselvě.

„Přitom jsem tam nikdy nic moc nezajel, ale jsou tam krásné hory a fanoušci tam umějí vytvořit perfektní atmosféru.“ Letos tam bohužel v jednom ze závodů spadl. „Sice jsem se rychle zvedl, ale jel jsem v čele šestičlenné skupinky, která mě předjela,“ řekl naší redakci v cíli tohoto závodu. Usmíval se, i když bylo vidět, jak ho to mrzí.