Škrabat brambory, to je pro mě vždy fuška, stará škrabka po babičce už naškrabala tolik brambor, že poslední dobou odmítala pracovat. Jsem stará a tupá, prosila vždy, když jsem ji brala ze šuplíku, nech mě a kup si nerezovou, stejně po ni pokukuješ dlouho.

Poslechla jsem a neodolala šarmu mladého ovíněného prodavače, který tento super vynález předváděl na stánku. Před sebou měl hromadu oškrábané mrkve, dokonce i zelí se s ní dá krouhat, okurky, rajče, všechna zelenina, pojďte se podívat! Vyvolával její přednosti a názorně i předváděl. A když na ni nasadíte, dámy, tuhle věcičku, tak nakrájíte na plátky vše a dostanete i dárek. Napřed ukažte ten dárek, dobíraly jsme si ho. To určitě neznáte, držel v ruce bramboru, kroužil spirálkou a brambora dělala tenkou spirálu. Pak jen spirálky z brambor hodíte do friťáku a máte spirálové krokety, co na to, dámy, říkáte?

Jedna dáma odpověděla „no, visí vám to", prodavač se červenal jak ta mrkev na pultě a rázem bylo veselo, každá z nás přihlížejících něco lechtivého na adresu prodavače doplnila a ten už neměl barvu mrkve, ale rajčete, dokonce z vedlejšího stánku s medovinou přišel prodavač obhlídnout, co je tam tak k smíchu a když uviděl tu spirálu, jak visí v rukách předvádějícího dole, tak si přisadil slovy „tak ji dámám postav“. Vysvobodily jsme prodavače z rozpaků tím, že jsme si zázračnou škrabku koupily a když jsem se ohlédla, tak pan prodavač splachoval rozpaky medovinou.

Na druhý den jsem zázračnou škrabku hned vyndala z obalu, opláchla, vzala brambor, škrabu, škrabu a nic, ani šupinka. Otáčím ji z druhé strany a škrabu, přitlačím a zas škrabu a zas nic. Začnu nadávat na prodavače, že to byl podvodník. Beru brýle a prohlížím návod, jen prohlížím, protože česky to tam napsané není. Beru znovu škrabku a brambor a s vyobrazeným návodem postupuju, jak je ukázáno na obrázku. Zase nic. S nadáváním mrsknu škrabkou na linku. Otvírám šuplík a beru si svoji stařičkou rezavějící tupou škrabku po babičce.

Manžela jsem nadáváním probudila, vzal suprškrabku do ruky a ptal se, co jsem to koupila za žgarb, prohlíží suprškrabku a kroutíc hlavou říká, tak tohle nemůže nic oškrabat, vždyť je to tupé. Beru znovu suprškrabku do ruky a koukám, že je na ni něco bleděmodrého, nasazuji si silnější brejle a vidím folii, kterou jsou přelepené ostré zoubky. Tak proto mi to nešlo! Ochrana proti zranění nešla sundat tím, jak jsem se snažila loupat brambor. Odtrhávám ji po kouskách, vezmu brambor, suprškrabku a oddychnu si. Škrabka jede na plné obrátky. Bezva věcička, super pomocník. Spolu se mnou si oddychla i stará škrabka po babičče. Bude odpočívat v šuplíku, zaslouží si to.